Příspěvky uživatele

< návrat zpět

"Kdo je to ten tajemný vlk s vozíčkem?" ptá se kdejaký vlk, který Wua zahlédne. "K čemu jsou všechny ty rozličné předměty a udělátka? Magie se dá koupit? Za třpytivé kamínky? Není to jen nějaký podvod?" Avšak není. Nikdo neví, odkud se Wu vzal, ani kde bere své zboží. Snad ho vyrábí, snad ho získává od bohů či mocných vlčích čarodějů, přesto je ochotný se o své bohatství dělit s každým, kdo zaplatí pár těch lesklých šedých či červených kamínků, které se také berou neznámo odkud. Ostrovy skutečně skrývají mnoho tajemství, není-liž pravda? Nezbývá, než se vydat a všechna odhalit.

Aneb zdolání té hory admin povinností, aby se na vzhledy a podobné věci nemuselo pak čekat dlouho

Asi bych si měla sednout? Co se mi to právě odhodlával sdělit? Jako první mě napadlo, že to byla vlčata některého z mých synů... nebo jeho synů. Nutno ale přiznat, že to, co řekl, by mě v životě nenapadlo. Věnovala jsem mu nevěřícný pohled. Jeho? Slyšela jsem dobře? "Aete, vždyť... vždyť ta vlčice vypadá, že je sotva dospělá..." Ano, rozhodně mě zajímalo, jak k tomu došlo. Něco takového bych do něj v životě neřekla. Co by na to řekla Athai? Co na to řeknou jeho potomci? Vždyť ta vlčice byla zhruba v jejich věku a... A Aetas začal vysvětlovat. Houbičky. Nepovažoval to v tu chvíli za špatný nápad. Zavrtěla jsem nad tím hlavou. Nutno přiznat, zklamal mě. Hodně. Čekala jsem od něj víc, ale nic z toho jsem nahlas nevyslovila, protože jsem slyšela, jak o tom mluví, a musela bych být slepá a hluchá, kdybych neviděla, že ani on se ohledně toho necítí zrovna dobře. Byl i on sám sebou zklamaný? Možná. Ale snažil se situaci napravit alespoň tak moc, jak to jen šlo. Postará se o vlčata. Celá smečka se o ně postará. "Dobře, že sis s nimi promluvil, od tebe to rozhodně vezmou lépe, než když se to dozví jinak. Měl bys o tom ale říct i ostatním. Aileen, Sillarei a Deironovi." Byli to i jejich sourozenci. Hádala jsem, že to Aetas zatím jen nestihl a že se na to taky chystá. "Já a Angee s nimi Vrance pomůžeme, pokud bude chtít a potřebovat," slíbila jsem mu.
Byl to náročný den asi pro všechny. Pokývla jsem na Aeta, když se rozhodl, že se vzdálí. Vypadal unaveně. Dobře, my tu na to dohlédneme. Zůstala jsem chvíli s Angee a Vrankou a jejími potomky, ale nakonec mi to přece nedalo a znova jsme se zvedla. "Skočím si s Aetem promluvit," řekla jsem a vyrazila tam, kam starý alfa odešel. A našla jsme ho, jak poklidně spí ve zlatém listí. Kolem se snášely sněhové vločky, které zem brzy pokryjí sněhovou přikrývkou a... a něco bylo špatně. Zastavila jsem se. "Aete?" Spal. tak tiše a bez hnutí. Neslyšela jsme ani jeho dech. Jeho hrudník se nezvedal, místo toho ležel celý strnula a...
Bez života.
"Aete!" Vmžiku jsem byla u něj. Strčila jsem do něj čenichem, ale nedostalo se mi žádné reakce. nemohlo se mi dostat žádné reakce. jeho tělo v chladném zimním počasí pomalu tuhlo a chladlo. Musel zemřít jen před krátkou dobou. Vždyť jsme spolu ještě před chvílí mluvili a teď... teď byl mrtvý. Skoro jako by čekal, až budou jeho vlčata bezpečně na světě, jen aby mohl pokojně spočinout. Posadila jsem se vedle něj. Do očí se mi draly slzy. "Aete... Aete, tohle nám nesmíš udělat. Vranka tě potřebuje, tvoje vlčata tě potřebují... smečka tě potřebuje. Nemůžeš nás tady nechat..." Jenže on mě už nemohl slyšet. Byl stejně mrtvý a nehybný jako padlé kmeny stromů.
Byl pryč.
Zvedla jsem čenich k nebi a dlouze, tesklivě zavyla, abych dala všem vědět onu hrozivou zprávu. Aetas, alfa Zlaté smečky, byl mrtev.

Mysli na svoje štěstí... Měla pravdu, jenže já v tuhle chvíli nevěděla, co vlastně chci. Asi aby byli spokojení i všichni, na kterých mi záleželo. Usmála jsem se na Angee. "Pokusím se." Nakonec proč ne? Uvidíme, jak to nakonec dopadne.
Teď už jsem ovšem obrátila svou pozornost na Aeta a vlčici. Březí vlčici. No... patrně bude mít Angee práci dřív, než jsme myslely. Přišla jsem blíž a tázavě se na Aeta podívala, ale nepřibližovala jsme se úplně. Vlčice nás neznala a hádala jsem, že spíš ocení víc prostoru, než cizince, kteří se kolem ní budou motat. Zjevně se necítila moc dobře a nemusela jsme být věštec, abych si uvědomila, že jsme sem nakráčely zrovna ve chvíli, kdy se vlčata začala rodit.
"Také zdravím," řekla jsem. Ah, nemohly jsme přijít v horší chvíli. natáhla jsem se po své magii ohně a alespoň okolí trochu zahřála. Byla zima a provizorní úkryt neposkytoval takové pohodlí, jaké by vlčice potřebovala. Svíralo se mi srdce, když jsem viděla, jak trpí, ale... nekrvácela. Ne nijak moc. To bylo dobře... ne? Velká ztráta krve by byla nebezpečná. Nebyla jsem léčitelka, aby mě trklo do čenichu, že je to jinak, než by to mělo být. "Jde ti to dobře, všechno je v pořádku, za chvíli to bude za tebou," pokusila jsem se vlčici jemně ujistit. Za chvíli bude mít svoje malá klubíčka štěstí. "Kde je vůbec jejich otec? Neměl by tu s nimi být?" sykla jsme směrem k Aetovi tiše. na další otázky bude čas později, jako třeba co tu vlčice dělala, kdo to byl, zda patřila do smečky... s tím ji ale teď rušit nebudu.
A pak už byla vlčata na světě. usmála jsme se na ni. "Jsou opravdu nádherná." A Aetas se rovnou postaral o to, aby byla i nakrmená. "Bude je potřeba očistit a zahřát, pokud potřebuješ jakkoli pomoct, já i Angee máme s vlčaty zkušenosti." V tuhle chvíli jsem se ovšem starala hlavně o to, aby ona i maličtí zůstali v teple. A Aetas zatím vyrazil pro jídlo, ale naštěstí se nezdržel dlouho.

---> Sněžné tesáky (přes Zubří louku a Zlatý les - ob dva)

Angee nevypadala, že by měla radost z toho, co slyší. možná, uvažovala jsem, jsme to na ni neměla tak vyklopit? Možná jsme si na to ještě nebyly dost blízké? Ano, přežily jsme spolu potopu, ale-
Ale jak se ukázalo, tam problém nebyl. Zasmála jsem se její poznámce o kvasícím kokosu. jo, žaludeční potíže by byly přesně to, co bych v téhle situaci potřebovala - perfektně by mi pomohly na Taylora přestat myslet, protože bych měla jiné, závažnější problémy. Ale to Angee asi nemyslela. Ovšem co jiného by takový kvasící kokos udělal? "Máš pravdu, asi by nebyl špatný nápad vyrazit někam na chvíli objevovat... ale i tak si myslím, že bych se měla nejdřív pokusit tu situaci s rodinou urovnat, než zmizím. vysvětlit Taylorovi, že jde na mě moc rychle a vysvětlit vlčatům, že se nesnažím nahradit jejich otce." povzdechla jsem si. Jo, a pak můžu najít nějakou tu hezkou palmovou pláž. Neznělo to jako špatný plán.
Už jsme ale dorazily na území Zlaté smečky a já neomylně zamířila směrem úkryt... jenže jsem místo toho zachytila pachy - jeden patřil Aetasovi a jeden patřil... někomu, koho jsem neznala. "Cítím Aetase. Můžeme se vydat za ním, třeba bude mít nějaké informace o ostatních." A jak jsem řekla, tak jsem udělala. Brzy jsem už uviděla provizorní přístřešek a v něm se dva vlci nacházeli.

---> Rokle (Přes Nejvyšší horu a Červenou louku)

To ano. Zima bude těžká, ale nakonec taky přejde, že? A na jaře byla ideální doba začít vychovávat vlčata. "Možná se k nám přes zimu i přidá někdo nový a je možné, že se nám tu nějaké partnerství vyklube. Já taky nevím o všem." Usmála jsem se na ni. Jo, nevěděla jsem toho hodně. Velkou část smečky jsem pořádně neznala.
Jenže pak nakousla téma Taylora a úsměv z mé tváře zmizel. "Já... nevím, abych pravdu řekla. Mám ho ráda a rozumíme si, ale... mám pocit, že to způsobuje rozkoly v mé rodině a... to asi není nic neřešitelného. jsou dospělí a měli by vědět, že i kdybych si našla někoho nového, nikdy nenahradí Navina." Potřebovali jsem si o tom promluvit. jako rodina. V hloubi duše jsem jim rozuměla. Nepadlo o tom předtím ani slovo a i po Navinově smrti jsme se plně soustředila jen na smečku a na ně a najednou se tu objevil někdo nový. "Ale nevím úplně co si myslet o Taylorově přístupu. Náš vztah není ani zdaleka tak daleko, aby se tu dalo přemýšlet o partnerství, rozhodně ne z mé strany, ale mám pocit, že on to vidí jinak. Je to na mě celé moc rychlé." A v hloubi duše jsem se možná stále ještě plně nesmířila s Navinovou smrtí. nemohla jsme se vrhat do ničeho jiného po hlavě.

---> Zlatá smečka (přes Zubří pláň a Zubří pláň - ob dvě)

---> Severní hory (přes Ostříží zrak)

A nyní byl čas tuhle celou událost nechat za zády a vrátit se opět k obyčejnému, klidnému životu. Začala už ale zima a to bylo... notně nemilé, protože pokud jsme měli nějaké zásoby, ty teď vzala voda. Bude potřeba uspořádat lov a uklidit úkryt a zkontrolovat území a ujistit se, že všichni přežili... rozhodně se teď nebudeme nudit.
Jakmile jsme se zbavily těla, pokračovaly jsme tedy zpět domů, protože co bychom tu taky měly dál dělat, že? "Těžko říct," přiznala jsem, "myslím, že teď ve smečce není žádný pár, alespoň z těch, co se ukázali na sraze, takže není moc pravděpodobné, že by někdo vlčata plánoval." Ale pro Angee se jistě najde i něco jiného na práci. Mohla se třeba starat o úkryt nebo se přidat k hraničářům a označkovat hranice. "Ale teď na zimu bude stejně lepší, když tu nebudou žádná vlčata. nedokážu si ani představit, jak složité by to bylo, kdyby některá z vlčic musela přečkat povodně březí a pak v těchhle podmínkách vychovávat vlčata."

---> Sněžné tesáky (přes Nejvyšší horu a Červenou louku - ob dvě)

Prosím:
1x mušle - 10 žetonků

Zapsáno

Oh ano, od toho Angee přece měla. Vysoušecí služby s. r. o., samozřejmě se smečkovou slevou. jen ať Angee ukáže svou užitečnost a snaží se, že? "To nevadí, jakákoli pomoc bude dobrá," ujistila jsem ji. Cokoli, co mi umožní snáz použít mou vlastní magii, protože zapálit tělo a udržet oheň po celou dobu dokud neshořelo nebylo nic jednoduchého ani když to tělo nebylo promočené.
Angee toho skutečně nedokázala moc, ale i za tu malou pomoc jsme byla vděčná. "To nevadí, i tak děkuju." A pak už to bylo na mě. A docela se zadařilo. Nu, byl to takový pochmurný oslavný oheň na ukončení potopy. Kéž by v něm bylo jen dříví a uschlé rostliny a ne někdo, kdo zaplatil životem. Ovšem... mohly jsme si opravdu stěžovat? My jsme přežily. Dokonce relativně nezraněné. Naše smečka patrně také, pokud ostatní společně vyhledali úkryt v horách. Území bude nejspíš v hrozném stavu, ale nic, s čím bychom si neporadili. Nu, nyní byl čas jít dál. "Pojďme odsud," navrhla jsem a věnovala jeden poslední pohled zemřelému.

---> Rokle (přes Ostříží zrak).

Barnatt: 41 b
15kšm, 1 rubín, 15% (na kšm) a 1 tlapka (uložit do prázdného slotu)
41 b - Speciální magie
(Pozn. bude mít 4. prázdný slot z nákupu, kam se přesunou i tlapičky momentálně u vzácných magií)

Nyctea: 19 b
15 b - 3 tlapky (Do Hradby, bude mít 10. lvl)
3 b - 1 rubín
1 b - 1 kšm

Shine: 34 b
15 b - 3 tlapky (Snění)
15 b - 3 tlapky (Taky Snění, skončí s 10. lvl)
3 b - 1 rubín
1 b - 1 kšm

Scar: 42 b
15kšm, 1 rubín, 15% (na kšm) a 1 tlapka (6. lvl Tma)
41 b - Speciální magie
1 b - 1 kšm
(Pozn. bude mít 5. lvl Tmy z nákupu)

Minkar: 39 b
15kšm, 1 rubín, 15% (rychlost) a 1 tlapka (10. lvl Voda)
22 b - 5. slot na magii
15 b - 3 tlapky (4.-6. lvl Iluze)
2 b - 3 kšm

Iona: 38 b
15kšm, 1 rubín, 15% (10 % síla, 5 % obratnost) a 1 tlapka (10. lvl Voda)
30 b - magie Led
8 b - 1 tlapka (11. lvl do Vody)

Taiclara: 29 b
15 b - 3 tlapky (6.-8. lvl Země)
8 b - 1 tlapka (9. lvl Země)
5 b - 4 % (Síla)
1 b - 1 kšm

Cithrian: 11 b
8 b - 1 tlapka (Vzduch)
3 b - 1 rubín

Názor na akci:
Akce se mi líbila a obzvlášť oceňuju možnost opakovat úkoly (jakožto někdo, kdo měl tři postavy zaseklé zpočátku na srazu, kuck kuck). Byl to docela záhul to odehrát za tolik postav (ne, akce nejsou optional, potřebuju odměny :<), ale zároveň to bylo velmi motivující a tolik postů, jako během akce, jsem patrně nenahrála snad za celý předchozí rok. Nemám k akci vůbec žádné výhrady a celkově hodnotím jen pozitivně ^^

Vlci a jejich zážitky:
Vzhledem k tomu, kolik mám postav, jsem se nesnažila něco moc vymýšlet pro všechny z nich. Barnatt měla docela poklidný bonding time s členkou smečky (až na čas, kdy se topily). prošly spolu část ostrovů a navštívily Wua. Minkar si našel nového kamaráda a upřímně jsem tam zvědavá, jak se bude hra dál vyvíjet. Nyctea byla většinu akce neaktivní, nicméně ji to nakoplo vydat se znova hledat rodinu, takže teď mám něco kam s ní směřovat. Citronek se objevil až ke konci akce, nebyl tam žádný vývoj, co se akce přímo týče, ale na druhou stranu mě akce patrně přiměla vrátit ho do hry dřív, což si myslím, že rozhodně není na škodu.
Nejvíc toho prožily Shine, Iona a Taiclara.
Shine fungovala podstatnou část jako léčitelka a pomáhala vlkům z nesnází. Zpočátku jsme za ni moc nehrála, ale jak se usadila u jezera, chvíli se nezastavila.
Iona strávila většinu času na cestách. Nejdřív byla s Minkarem, kterému se pak ztratila. Hledala smečku a místo toho se potkala s Doryou, s kterou chvíli cestovaly a mále se spolu utopily. S ní se vrátila na Červenou louku, kde byla naposledy s Peisiou, a přemítala o svém životě a co od něj vlastně chce. Jak se voda začala rozlévat po kraji, zamířila zpět do hor a s Doryou se rozdělily, ale místo ní potkala svého bratra, o kterém si myslela, že je mrtvý. Porvali se s medvědem a Einar pak... zmizel. Doslova se vypařil. Iona si teď myslí že to byl jen výplod její fantazie.
Taiclara se nejprve sbližovala se svým bratrem a učila ho lovit, ale jak se rozpršelo, doprovodila ho domů a sama vyrazila na výlet, kde potkala tulačku Deinell, snad prvního vlka kterého kdy potkala, který nebyl nijak spjatý s Alatey. Brzy nato potkaly obě vlčice ještě bleskového Naxina, který se předtím cvičně porval s jiným vlkem, a společně ho ošetřily. Taiclara se pak vydala zpět domů, aby o ni rodina neměla strach.

Barnatt: 19 b
× Setkej se tváří tvář s predátorem - 1b
× Ulov si na horší časy - 2b
× Pokus se ubránit své bezpečné místo/hranice před nájezdníkem (včetně predátorů) - 3b
× Ubraň svůj úlovek před hladovým predátorem - 3b
× Nech se strhnout proudem alespoň na 3 posty - 3b
× Zlepši své dovednosti - 1b
× Prokonzultuj s jiným vlkem povodňová zranění - 1b
× Odhal následky potop - 2b
× Jakkoliv se zbav nalezeného, vyplaveného těla - 3b

Nyctea: 14 b
× Odhal následky potop - 2b
× Setkej se tváří tvář s predátorem - 1b
× Ulov si na horší časy - 2b
× Pokus se ubránit své bezpečné místo/hranice před nájezdníkem (včetně predátorů) - 3b
× Zlepši své dovednosti - 1b
× Onemocni kvůli neustálé zimě a dešti - 2b
× Jakkoliv se zbav nalezeného, vyplaveného těla - 3b

Scar: 23 b
× Zahuč do vody po špatném zhodnocení hloubky vody - 1b
× Podej pomocnou tlapku topícímu se/top se a nech zachránit - 2b
× Ujisti se, že je člen tvé smečky v bezpečí - 2b
× Nech se strhnout proudem alespoň na 3 posty - 3b
× Ošetři/nech si ošetřit vážné zranění související s potopami -3b
× Pokus se ubránit své bezpečné místo/hranice před nájezdníkem (včetně predátorů) - 3b
× Po promočení si udělej horký odvar z trychtýřku - 2b
× Prokonzultuj s jiným vlkem povodňová zranění - 1b
× Odhal následky potop - 2b
× Jakkoliv se zbav nalezeného, vyplaveného těla - 3b
× Zlepši své dovednosti - 1b

Shine: 14 b
× Prokonzultuj s jiným vlkem povodňová zranění - 1b
× Po promočení si udělej horký odvar z trychtýřku - 2b
× Ošetři/nech si ošetřit vážné zranění související s potopami - 3b
× Zahuč do vody po špatném zhodnocení hloubky vody - 1b
× Podej pomocnou tlapku topícímu se/top se a nech zachránit - 2b
× Odhal následky potop - 2b
× Jakkoliv se zbav nalezeného, vyplaveného těla - 3b

Minkar: 17 b
× Zahuč do vody po špatném zhodnocení hloubky vody - 1b
× Nech se strhnout proudem - 3b
× Projdi se po zatopeném území - 1b
× Pokus se plavat - 1b
× Podej pomocnou tlapku topícímu se/top se a nech zachránit - 2b
× Prokonzultuj s jiným vlkem povodňová zranění - 1b
× Ošetři/nech si ošetřit vážné zranění související s potopami - 3b
× Odhal následky potop - 2b
× Pokus se ubránit své bezpečné místo/hranice před nájezdníkem (včetně predátorů) - 3b

Iona: 12 b
× Nech se strhnout proudem - 3b
× Prokonzultuj s jiným vlkem povodňová zranění - 1b
× Ošetři/nech si ošetřit vážné zranění související s potopami - 3b
× Odhal následky potop - 2b
× Jakkoliv se zbav nalezeného, vyplaveného těla - 3b

Taiclara: 10 b
× Prokonzultuj s jiným vlkem povodňová zranění - 1b
× Po promočení si udělej horký odvar z trychtýřku - 2b
× Ošetři/nech si ošetřit vážné zranění související s potopami - 3b
× Odhal následky potop - 2b
× Ujisti se, že je člen tvé smečky v bezpečí - 2b

Cithrian: 11 b
× Odhal následky potop - 2b
× Zlepši své dovednosti - 1b
× Ulov si na horší časy - 2b
× Setkej se tváří tvář s predátorem - 1b
× Jakkoliv se zbav nalezeného, vyplaveného těla - 3b
× Onemocni kvůli neustálé zimě a dešti (herní den) - 2b

Souhrn bodů:
Barnatt: 0+12+10+19 = 41
Nyctea: 3+2+0+14 = 19
Shine: 8+4+8+14 = 34
Scar: 5+3+11+23 = 42
Minkar: 2+8+12+17 = 39
Iona: 0+10+16+12 = 38
Taiclara: 1+5+13+10 = 29
Cithrian: 0+0+0+11 = 11

Rozhodně bude trvat, než se ostrovy vrátí do normálu. Do té doby si budeme muset zvyknout, jak to kolem vypadalo. A potřebovaly jsme se vrátit domů a zjistit, jaké byly škody na životech, protože to bylo mnohem důležitější, než nějaké polámané stromy. "Uhm, v tom máš asi pravdu," souhlasila jsem, protože jsem vzápětí taky zakopla o... něco. Na zemi se toho válela spousta.
Jenže co teď s tělem. "...nic jiného, než ho zapálit, mě nenapadá. Ty také nemáš magii země, že?" Ovšem třeba nebude tak těžké zem vykopat... zkusila jsme to. Byla rozměklá, ale lepila se mi na tlapy a spíš, než aby se mi dařilo udělat díru do země se mi dařilo udělat ze svého černého kožichu hnědý a ulepený. "Myslím, že bude lepší ho zapálit. Dokázala bys ho zkusit pomocí magie trochu vysušit?" poprosila jsem ji a pokud tak učinila, dala jsem se sama do díla. Neovládala jsme magii ohně zas tak dobře. Nikdy jsem neměla na magie velký talent. Ovšem... dařilo se mi a jak tělo jednou vzplálo, stačilo oheň udržovat. A i kdyby se mi nepodařilo tělo úplně spálit, o zbytek se postará sama příroda.

× Jakkoliv se zbav nalezeného, vyplaveného těla

---> Jižní hory (přes Irisin ráj)

Dobře. Věřila jsme jí, že si na sebe dá pozor a kdyby potřebovala, ozve se. Nemělo smysl spěchat a i teď, když voda opadla, pořád hrozilo velké riziko zranění, což jsme předpokládala ještě předtím, než jsme sestoupily do nížiny a našim zrakům se naskytl pohled na tu spoušť. Voda sem naplavila padlé stromy a vegetaci a zem byla pořád rozmoklá. Místy se držely louže vody. Všude byla špína a nánosy hlíny a drobného štěrku v místech, kde byl proud silnější. S tímhle než si příroda poradí, to ještě bude trvat. Možná... možná bychom i my vlci měli přiložit ruku k dílu? "Jsem ráda, že už je světlo, tady bychom si vážně koledovaly akorát o to o něco zakopnout," poznamenala jsem. Nejen ona, ale i já.
A pak Angee upozornila na něco před námi a já se tím směrem podívala. A... strnula jsem na místě. Tak kousek u úpatí hor. To byla srst? Pospíšila jsme si to prozkoumat a... ano. Byla to srst. nejen srst, bylo to tělo. Vlk byl složený mezi naplaveným dřevem a nebýt jeho mrtvých, do prázdna zírajících očí, skoro by vypadal, jako že jen spí. "Angee..." řekla jsem se srdcem až v krku. "Myslím... myslím, že bychom ho měli pohřbít." Nebo to byla ona? Těžko říct.

× Odhal následky potop

V horách snad bude bezpečněji. Po tomhle už jsem z nich nehodlala vystrčit ani drápek. Tedy... Dokud voda neopadne. Pomalu ale začínalo svítat a spolu s tím přestávalo pršet a na obloze se objevovala duha. Pohlédla jsem na ni. Celá tahle potopa mi najednou připadala tak... Nereálná. Událo se toho tolik. Smečka se nejdřív schovala do úkrytu před deštěm, jen abychom pak museli utéct do hor, jak voda stoupla a vyplavila nás. A tam... Tam jsme se už ani nesetkali. Jestlipak všichni přežili? Nezbývalo, než doufat. "Měly bychom se asi vydat zpět do Zlatého lesa, zdá se, že voda opadává... Velmi rychle?" to znamenalo, že pohyb mimo hory by měl být opět bezpečný, že?
Jak jsme skoncily u obchodníka, byl čas zkontrolovat škody. Podívala jsem se na svou hrud. "No..." No nebyla to krev, co ze mě teklo. "Já... Nemám tak docela krev jako ostatní vlci. Odnesla jsem si to z jiného světa." Angeeina pacička zůstala ulepená od jemného písku.
Naklonila jsem se k ní, abych zkontrolovala její nohy. Nevypadalo to zrovna hezky. "Můžeme se podívat po nějakém tom trychtýřku, jestli tu potopu přežil, a udělat z něj vyluh. Tohle by asi chtělo vypláchnout." Nebo bych jí mohla zranění očistit klasicky, ale těžko říct, jak by se na to tvářila. Chodit ale, zdá se, mohla. "Pokud by to moc bolelo, tak prosím řekni a někde zastavíme." Ale teď byl čas se pohnout dál.

---> Severní hory (přes Irisin ráj)