Příspěvky uživatele

<- Ledové pláně

Ale když nepomůže vyválet se sněhu, možná až se dostane někde hlouběji, tak by se mohl vyválet v bahně? Jo, to znělo mnohem pravděpodobněji, že jej to na nějakou dobu pěkně schová. Ale to samozřejmě nesmí začít pršet, protože i kdyby bahno na něm úspěšně zaschnulo... Voda by jej v každém případě smyla. Hádes si nahlas zamručel. Proč to bylo tak těžké!?
Měl by na světě existovat kouzelný proutek, díky kterému se dalo prostě mávnout a dokáže změnit na sobě vše jen co potřeboval. Takhle jednoduché to mohlo být, ale ne.. Ne, ne.
S tím už pokračoval kolem zamrzlé hladiny do které se podíval. Zdálo se to být už roky a roky zamrznuté a neplánovalo to určitě v nejbližší době rozmrznout. ''Divný. Doufám, že tu je i něco jiného, než ledová pláň.''
A jakoby se jeho slova vyplnili, protože když poodešel dál.. Narazil na les! A tak do něj vešel.

-> Tajga (Přes Zamrzlé pláně)

<- Dvojčata

Kráčel ledovou planinou a už se zdálo že od svého původního plánu upustil, ale ne.. On se jenom ztratil. Chtěl původně kráčet k těm zasněženým kopcům, alias do Tundry, ale místo toho se jeho cesta zdála být na jednu stranu dost nekonečná.
Za sebou nechával hluboké stopy, přičemž se rozhlédl opět okolo. V dálce zahlédl to jezero. Takže vskutku někde jen blbě zatočil, že se dostal na jinou část cesty, než původně plánoval! Ale to vůbec ničemu nevadilo... I toho jezera se bude moct dostat kdekoliv jinde. Možná konečně najít někoho živého? Ale.. to už se podíval na sebe. ''Měl bych.. Měl bych se nějak zamaskovat.. Co kdyby mě někdo poznal? To riskovat nechci. Neodešel jsem, aby se někde opakovala historie.'' Řekl zamyšleně. Ve sněhu mu vyválet se nepomůže.

-> Ledovcové jezero

<- Rozbitý sever

Cesta k horám nějaký ten čas Hádesovi zabrala, ale konečně k nim dokázal úspěšně dorazit. I takhle z blízka byly dosti identické tak, jak je předtím viděl z větší vzdálenosti.
Nakonec si na jedné z nich všiml cestičky, která se zde nacházela, směrem nahoru. A tak se po ní nakonec vydal. Čím výše se nacházel, tím více se mu tady zdála zima, až ho to donutilo se oklepat. Nakonec ale dokázal dorazit až na jakýsi výklen, vyhlídku ze které viděl snad na míle daleko. A kdyby byl jasný den, viděl by možná ještě dál. Takhle se mu od sněhu odráželi poslední paprsky slunce a on viděl na nedaleký les, zasněžené kopce, na zamrzlé jezero. Kam by se, ale měl vydal? Měl pocit, že nebyl tam, kde měl tak úplně být. Už jen to moře mu stále nedávalo smysl. Semkl pysky v jednu linii a tím se vydal po té cestičce zase pěkně dolů.

-> Ledové pláně

<- Mimo Mois

Hádes odešel od své rodiny, ač s ní nikdy neměl kdovíjaké problémy, chtěl prozkoumat svět. Svět mimo dohled všech ostatních. Vyslechl si rozlučné věty a pohledy, ale pak si vyrazil po svém.
Po několika dnech se dostal na stále zasněžené hory, byla noc. Přistihla jej sněhová bouře. Štiplavý mráz, který ho doprovázel zatímco on se snažil dostat někam do ticha.
To už však byla najednou tma, která ovlivnila Hádesovo vnímaní...

-> Probuzení na Moisu
Když Hádes otevřel oči zjistil, že už bylo po bouři. Byl jak pytlem praštěný a vůbec si nepamatoval co se stalo. Když se pomalu rozhlédl po svém okolí, opravdu přestal chápat tu pointu toho jak se tady dostal. Za sebou měl moře a spoustu rozbitých ker daleko od sebe. ''To se za mnou při bouřce drolila země? Sakra..'' Poznamenal si a pak se postupně posbíral na všechny čtyři a znovu se rozhlédl. Tady se stmívalo, ale posledně si pamatoval rozhodně jasnou noc. ''Jak dlouho jsem byl mimo?'' Zatřepal hlavou a snažil se dát jedna a jedna dohromady.
To už jej zaujali hory, které se tyčili nedaleko a tak... prostě se za nimi Hádes vydal. Třeba odtamtud uvidí kudyma by se měl vydat dál. ''Snad to stihnu před západem slunce.

-> Dvojčata