Příspěvky uživatele

< návrat zpět

Hodnocení:
Akce byla dobrá a líbila se mi, je určitě dobré, když aspoň občas zamíchá osud s životy postav.:D Nemám co vytknout, nápad i provedení podle mě výborné. Mea celé potopy strávila s Linneou a Corinne, měly krušnější i pohodovější chvíle.:)

Poprosím pro Meu 5 x 4% za pět bodů. Dohromady budu mít 20% a ty bych ráda rozdělila:

- 5% do vytrvalosti
- 5% do obratnosti
- 4% do rychlosti
- 3% do schopnosti lovu
- 3% do síly
Zbylé 2 body využiju na 3 kšm.:D

Děkuji moc.<33

× Odhal následky potop - 2 body

Dohromady mám za Meu 24 bodů = 3 + 11 + 8 + 2.

× Odhal následky potop

Potopy netrvaly už nadále. Přestalo pršet. Vylezlo sluníčko, k tomu barvami zářící duha. Voda začala odtékat pryč. Přičemž odhalila vše, co způsobila. Vlčice už stála venku z jeskyně, sledovala z vršku škody. Některé stromy byly vyvrácené. Všude se v nížinách válely polámané větve, kameny, hlína a další věci. Věřila tomu, že země musela být celá rozbahněná, chůze v ní nebude tolik příjemná. Jenže bylo potřeba zjistit škody zblízka. Nemohly zůstat tady v horách pořád. „Asi se vydám pomalu svou cestou. Najít nějaké své případné příbuzné nebo trochu popřemýšlet o svých dalších krocích zde. Ale bylo dobré nestrávit chvíle při velké vodě sama,“ řekla obzvlášť Corinne. Vlčice jí přišla od začátku něčím podezřelá. Nedokázala přijít na to, čím. Jen bude lepší, když se už oddělí. Pořádně si odpočinuly. Nemyslela si, že měla nějaké větší problémy ještě. Aspoň tak nepůsobila. I svou magii používala celou dobu v pořádku. Následně se podívala na Linneu. Čekala, zda-li vyrazí s ní, nebo s Corinne. Ale ať se rozhodla jakýmkoliv způsobem. Mea zvolila jiný směr, než který zvolila Corinne. Směrem k portálu.

> severní hory - přes Irisin ráj

Mea

× Setkej se tváří tvář s predátorem - 1 bod
× Pokus se ubránit své bezpečné místo/hranice před nájezdníkem (včetně predátorů) - 3 body
× Napiš v horách/vyhlídce jeden post alespoň po dobu čtyř dní - 4 body
= 8 bodů

Ráda bych všech mých 81 kšm a také 3 mince přesunula na Linneu :)
Děkujeme předem.

Převedeno

× Napiš v horách/vyhlídce jeden post alespoň po dobu čtyř dní 4/4
× Setkej se tváří tvář s predátorem
× Pokus se ubránit své bezpečné místo/hranice před nájezdníkem (včetně predátorů)

Corinne přitakala o více minulých katastrofách. Jen nespecifikovala přesně, o jaké šlo. Možná si zrovna nevzpomínala. Možná o tom nechtěla mluvit. Nesnažila se to z ní vytahovat. Pokud vlka zasáhla taková věc, tak obzvlášť nepřipraveného. Bylo to tak vždycky. Mohla vědět ledaccos. A stejně jí nakonec něco překvapí. Hlavně nikdo nevěděl všechno. S návrhem Linnei souhlasila, a zatímco vysvětlovala Corinne jejich původ, Mea chvilku přemýšlela. O dalších případných příbuzných. byla jen pravda, že pokud někoho najdou, bude to asi spíše náhoda. Hlavně pokud také žili tulácky. Ostrovy byly celkem hodně velké. Ale všechno se ukáže časem. Jejich idylku v jeskyni najednou vyrušila puma. Asi se chtěla schovat. Jenže první tu byly ony a nenechají tuhle útulnou jeskyni nějaké pumě. „Grr,“ zabručela. Otráveně, neměla na tohle už náladu. Jen tohle nemusel být poslední predátor. Kterého tu potkají. Linnea s Corinne po ní seslaly oheň. Bylo vidět, že tu pumu znejistilo. Musela mít už s ohněm zkušenosti. A ne dobré. Mea přivolala vítr přímo k pumě, taky šla po vzoru Linnei v ovocném lesíku u lišek, do větru přidala oheň. Zaslechla jen bolestné a vystrašené zamňoukání. Následně vítr i oheň odvolala. Puma byla pryč. Možná jen utekla, možná se třeba i zřítila. Bylo jí to jedno, nepárala se s tím. „Zkus navštívit obchodníka Wua, Linneo. Toho, u kterého jsme byly s Corinne v ovocném lesíku. Nabízí vlkům dost zajímavé zboží, a mám dojem, že napomáhá vlkům i zesílit,“ řekla Linnee. Mee dal oheň. Oběmi elementy i posílila. Ale prodával rozmanité zboží. Hodilo by se jim toho do startu možná více. Ale protentokrát měly štěstí, že se ta puma už bála ohně. Byl to tím pádem jednoduchý boj. Neměla moc sil bojovat proti velké kočce fyzicky. Linnea asi taky ne. U Corinne to vlastně nedokázala příliš odhadnout.

Mea

× Zamiř do bezpečí - 1 bod
× Zahuč do vody po špatném zhodnocení hloubky vody - 1 bod
× Pokus se plavat - 1 bod
× Zlepši své dovednosti (nákupem u Wua či návštěvou mistra - včetně obchůdků a svatyně z první fáze) - 1 bod
× Podej pomocnou tlapku topícímu se/top se a nech zachránit - 2 body
× Ulov si na horší časy - 2 body
× Ubraň svůj úlovek před hladovým predátorem (5 postů o samotě, 3 ve dvojici) - 3 body
= 11 bodů

× Napiš v horách/vyhlídce jeden post alespoň po dobu čtyř dní 3/4

Nespala. Ale i tak jí odpočinek v suchu a teplu celkem pomáhal. Byla noc. Východem šlo vidět jenom černo. Nic víc. Bylo všude ticho. Až na neustávající déšť. Kdyby se někdo blížil, slyšely by to. Případně by zahlédli svítící oči. Kočkám svítily ve tmě oči. Možná i jiným predátorům, třeba i samotným vlkům. Mohl to být jen takový dojem, oční iluze, ale vypadalo to tak. Vlčice se moc k mluvení neměly, ona sama taky nevěděla, co moc říkat. „Zajímalo by mě, zda-li se sem na ostrovy dostali někteří z naší rodiny, případně jiní příbuzní. Může nás tu být víc, aniž bychom o tom vlastně věděly. Co myslíš, Linneo?“ napadlo jí se tak zeptat její zrzavé známé. Až teď, při dlouhé chvíli v jeskyni jí to napadlo. Pokud to sem odneslo je. Bylo možné, že tady najdou i jiné z jejich rodného domova. Kolik z nich odešlo/zmizelo ještě před nimi. Těžko říci, kam. Možné bylo všechno.

× Napiš v horách/vyhlídce jeden post alespoň po dobu čtyř dní 2/4

Poslouchala plápolání a praskání ohně. Poslouchala také bubnování deště o tvrdé, nedobytné skály. Jako obě vlčice i ona chvílemi kontrolovala vchod. Mohl sem kdokoli vlézt. Nejen vlk. Byla neodpočinutá. Jenže to neznamenalo, že by chtěla býti poražena nadarmo. Bez jakékoli snahy. „Ale nemyslím si, že je tohle první ostrovní katastrofa. Kdo ví, zda-li nezažil Moisgris i jiné?“ promluvila. Slova mířila obzvlášť na Corinne, která, jak řekla, se tady narodila. Nedokázala odhadnout, jak moc byla stará. Ale třeba zažila ještě nějaké věci, které stály za to vědět, všímat si jich. Dát si pozor. Cokoli se kdykoli mohlo vrátit. I pokud vody slezou a nebezpečí bude zažehnáno. Pořád by se mohla velká voda někdy v budoucnu vrátit. Z ostrovů jen tak někdo neuteče. To už zjistila. Vlci budou buď chytřejší, než oná katastrofa, nebo zahynou. Ne každou takovou věc každý přežil. O konci světa momentálně nepřemýšlela.

× Napiš v horách/vyhlídce jeden post alespoň po dobu čtyř dní - 1/4

Nespala. Byla unavená. Jen věděla, že usnout tu by nebyl dobrý nápad. Mohlo je tu hned něco napadnout. Stejně by asi nespala klidně. Takže to nemělo ani cenu. Místo toho se dívala do ohnivých plamenů. Po chvilce jí bylo hned větší teplo. Taky v jeskyni bylo celkem sucho. To se jí po té vše vodě hodně líbilo. Jen tu bylo riziko. Že tu nezůstanou nějak dlouho. Hory se teď musely hemžit různými tvory. Taky se tu mohli najít nějací další barbaři, kteří by po nich chtěli zaútočit, minimálně je vyhnat. Vážně si nemohl být nikdo jistý, co vše ho tu mohlo čekat. „Je to tak,“ odpověděla Linnee klidně. Vládci větru. Jak tomu občas říkala. „Určitě tu v horách nejsme samy. Bohužel je pravda, že jiná možnost, než být tady v horách, není. Nížiny se brzy zaplaví, pokud už se tak nestalo. Pořád máme vyšší šance na přežití tady,“ odpověděla Linnee. Pokud nás tu nenapadne smečka pum, pomyslela si zatrpkle. Jen to nahlas nevyslovila. Vlčice si tohle dokázaly určitě odvodit.

× Zamiř do bezpečí

< ovocný lesík

Možná by měla být více vděčná. Jenže i kdyby byla, asi by to neuměla dát ani najevo. Nerozuměla tomu stejně, jako nerozuměla lásce a mezivlčím vztahům. Corinne očividně zadržovala něco na jazyku. Jen to Mea už víc neřešila. Byla azse pravda, že by se jinak utopila na širém moři, nebýt jejich společnic. Jen být za to vděčná jí činilo často potíže. Následně jí i Linnee Corinne odpověděla na její otázku. Takže ona tu už žila od narození. Jí nikdy ostrovy žádnou sílu nevysály. Prvně si myslela, že byla taky novou obyvatelkou ostrovů. Ale na tom už nějak nezáleželo. „Chápu. Možná není ani potřeba vědět, proč to tak je. Ostrovy skrývají podle mě více tajemství, na které nikdo nezná odpověď,“ podotkla. Třeba ty portály. To byla taky magie. Velká magie. Velká vynaložená síla k vytvoření něčeho takového. Možná portály byly i na více místech světa. Jen pochybovala, že se o jejich původu vědělo nějak moc. Skončily v horách, aby našly nějakou jeskyni. Podařilo se. „Skvěle,“ ulevilo se jí. Prázdná jeskyně. Už byla vážně unavená. Potřebovala ten odpočinek už hodně moc. Tmavá vlčice taky zapálila oheň, aby se zahřály. „Oheň byl pro mě vždy fascinující,“ poznamenala, když si lehla také k němu. Byl to až obchodník Wu, kdo jí tímhle elementem obdaroval. Měla pocit, že o vlcích věděl až moc.

Prosím dvě mince za 16 bodů a 4 kšm za 2 a 1 bod.:)

Děkuji.<33

Zapsáno.

× Podej pomocnou tlapku topícímu se/top se a nech zachránit
× Zamiř do bezpečí

Linnea jí začala pomáhat zpátky na břeh. Pomoc přijala jen nerada. Ale věděla, že by nejspíš skončila na moři, neměla by šanci. Nebo by ji moře odneslo zas jinam. Odneslo ji přece i sem. Nakonec jí na pomoc přiskočila i Corinne. Dvě bychom to zvládly, zas tak špatně na tom nejsem, pomyslela si, neměla ráda, když ji někdo pomáhal. Nakonec se dostaly zpátky na souš, Mea vylezla, stranou od vlčic se pořádně oklepala. „Děkuju,“ utrousila pozdrav ze slušnosti. I když šlo v hlase znát, že se jí to moc nelíbilo. Když se ujistila, že byly v pořádku i Corinne s Linneou, vydala se také do hor. Pomohly jí, takže by jí neměl být jejich stav lhostejný. Už se cítila fakt vyčerpaně. Prvně ta cesta. Pak použití vzduchu, které ji odebralo víc, než si myslela. Teď se k tomu topila. Bylo to divný. „Je možné, že dokážou ostrovy brát vlkům sílu? Nebo i jiné schopnosti?“ zeptala se vlčic, zatímco šly do hor. Jen tak jí to napadlo. Třeba Linnea o tom už něco věděla, jen se k tomu nedostaly. Nebo tu nebyla Corinne úplný nováček a věděla o tom hodně. Všimla si, že ona své schopnosti měla dost dobré. I když jí přišlo divné, že by jim ostrovy prvně sílu vzaly, pak zase navrátily. Neviděla v tom smysl. Vůbec nevěděla, kde byl zdroj toho všeho.

>> jižní hory

× Ubraň svůj úlovek před hladovým predátorem 3/3
× Zahuč do vody po špatném zhodnocení hloubky vody
× Pokus se plavat

Hned ucítila úbytek energie. Lišky sice už trochu váhaly. Pořád se ale domáhaly jejich lasiček. To už po nich Corinne hodila další plameny, co konečně poslaly vetřelce pryč. „Myslím, že už měly dost,“ promluvila s menším úšklebkem. Lišky si odnesly maximálně popáleniny, nic jiného. Takhle to mělo být. Vlčice si šla následně taky nakoupit. Mea si zatím vzala svoji lasičku, aby si ji snědla. Potřebovala nabrat novou energii, zasytit se. Magie z ní vyčerpala víc energie, než tušila. Snědla ji za chvíli. Na nějakou dobu ji určitě zasytí. Zatím se Corinne vrátila z nakupování. Obchodník určitě i jí něco nabídl. Když se následně najedla i Linnea, Corinne navrhla cestu na bezpečnější místo. „Myslím, že když se vydáme do těch hor, uděláme dobře. Nížiny voda brzy zaplaví, pokud to nepřestane,“ souhlasila. Voda tady začala doopravdy celkem stoupat. Takže se vydaly na cestu. Už šlapaly i do kaluží, které se pomalu spojovaly s mořem. Taky šly celkem blízko pobřeží, možná se stačilo jen vzdálit. To už teda osobně nestihla. Mea šlápla do díry, která byla již skrytá vodou. Takže nemohla odhadnout hloubku. Zahučela do vody. Pokusila se vyplavat zpátky na pevnější zem. Jenže přišla menší vlna, tím pádem se od pevnější země zase vzdálila. Už byla celkem hodně vyčerpaná. Nemusela to ani přiznávat. Taky se trochu nalokala vody. Trochu se topila. Ztratila kontrolu. I tak se pokusila zabrat, dál plavat zase zpátky.

× Ubraň svůj úlovek před hladovým predátorem 2/3

Liška byla fakt neodbytná. Lineiin výpad nepomohl. Liška se spíše více naštvala. Měla fakt hlad. Vůně mrtvých, ale čerstvých lasic, to bylo velké lákadlo. Dokonce to přilákalo lišku druhou. Možná původně patřily k sobě. Dobře, měly již větší problém. Možná to rvačkou skončí. Jenže co byly lišky. Prašivé kožichy, drzé, otravné, většinou slabší. Než vlk. Bez zranění by pravděpodobně nevyvázly. Ale lišky by minimálně zahnaly. Corinne vyslala ohnivou kouli. Ta skončila na ocase jedné z lišek. Lišku to muselo bolet. Než by se rozhodla jakákoli z nich zaútočit. Spíše že by druhá začala chránit popálenou. Mea probudila vítr. Nebyl úplně silný. Jenže ani ne slabý. Lišky to mohlo zmást, možná posunout trochu dál od nich. Nikdo neměl rád chůzi proti větru. Natož, aby v něm jen tak bojoval. Ty lišky nemohly ani přes vidinu žrádla být tak hloupé. Rčení o chytrosti lišek ale už tak nebylo moc pravdivé. Byly fakt zoufalé. V normální situaci by si na tři dospělé vlky netroufly. Asi.