Příspěvky uživatele


< návrat zpět

Strana:  1 ... « předchozí  24 25 26   další » ... 30

<< Irisin háj (přes Rest)

Pomalou chůzí jsem došla až k hranicím smečky Daédenské. Povzdechla jsem, bylo to vlastně poprvé co jsem se vracela na stejné místo kde jsem už byla. Můžu se zde vracet.
Sebrala jsem odvahu a pomyslnou hranici sebevědomě prošla. Vlastně jsem ani nevěděla co jsem tu měla dělat, ale rozhodla jsem se vyhledat Doryii, určitě mě ráda uvidí. Z úsměvem jsem teda klusala územím, doufala jsem, že si dobře pamatuji cestu k onu úkrytu.
Pozitivní pro mě bylo, že jsem zachytila pach Dorye! Šla jsem podle něj a dovedl mě až k úkrytu.
Dovnitř jsem nešla, naposledy tam byla šílená tma a nechci tam být déle, než je nezbytně nutné. "Dor?! Jsi tam někde? Zvolala jsem na zkoušku, jestli tam je, určitě mě musí slyšet, a pokud tam není... Tak mě asi klamal čich.

Panejo :D
Hlásím Solfí :D
Byla bych nejradši za dvojici s Taylorem pokud se přihlásí, ale když budeš losovat ty, tak samce prosím 1

Vstala a odešla. Rozloučila se a mě se nelíblo, že ji bylo tak špatně a byla odhodlána zase jít. Jenže.. Já už musela jít zpátky. ''Pozdrav mi brášku, prosím.'' Řekla jsem, než zmizela mezi stromy, zhasla jsem oheň a mířila směrem k mostu, který jsem přešla směrem tady. Snad se cestou do smečky neztratím, je totiž poprvé co jsem se někde vracela.
Určitě někde když tak chytnu pach.. A tiše jsem se modlila za Ellie, aby někde cestou nezkolabovala.
Po zadumaných myšlenkách jsem došla k mostu, který jsem přešla

>> Irisin ráj

Ell bylo stále špatně a já se začala cítit provinile, protože byl můj nápad se takhle procházet a přesvědčila ji nakoupit u obchodníka Wua. Vždyť, co když už ji nebude lépe po dobu mé návštěvy? Já tu nemůžu, být celou dobu.. Brzy se musím vrátit ke smečce, ať si neudělám problém mezitím co jsem teprve se přidala.
Vzdychla jsem a smutně koukala směrem k ležící Ell. Sigrid odešel a jen Syaoran zůstal. Lehla jsem si a hlavu položila mezi tlapy, smutně jsem sledovala Ell a doufala, že ji bude brzy lépe.

Syoran a Sigrid. Zopakovala jsem si, aby si oba zapamatovala, i když jsem pochybovala, že je ještě někdy vůbec uvidím, ale... Kdo ví.
Při Sigridově oslovení madam jsem zakroutila očima. Syoran řekl, že se probírá a já udělala kroky blíže k Ell. Ulevilo se mi, že je v pořádku. Teda v rámci možností. "To by mi bráška neodpustil, kdyby se ti něco stalo." Řekla jsem k ní úlevně. Každopádně, když jsem se přestala soustředit, můj oheň zhasl a opět se po lese rozlilo šero. Zasoustředila jsem se znovu, světlo a teplo opět kolem naší čtveřice stouplo. "Odpočívej ještě, jsi unavená... Řekla jsem k Ell, která při snaze se postavit zavrávorala. Úplně jsem ty dva vypustila, protože jsem měla starost teď o Ell. Podívala jsem se po té na ně. "A kdo by dva vlastně jste? Kromě toho, že jste mi řekli jména." Odměřila jsem si je pohledem a od Ell se nehla nakrok.

Na otázku tmavšího hnědého, jsem zavrtěla hlavou. Nechovala se divně, celou dobu, byl v pohodě a jestli byla byla jsem v ten moment otočená zády, ale to jim říkat nebudu.
Když se tmavší hnědý zeptal, jak k raně na noze přišla, také jsem zavrtěla hlavou. "Měla ji, už jak jsme se potkali..." Řekla jsem a trošku svůj bojový postoj povolila. Vypadalo to, že vlky s tím stejně neodradím a zůstanou. "A nejsem žádná madam, jsem prostě Solfatara." Zabrblala jsem si pod čumákem a věnovala k Ellie ustaraný pohled. Probuď se, nenechávej mě tu samotnou s těmi dvěmi...

Stála jsem bezradně nad Elliinem bezvládnem těle ve snaze ho probrat, jenže bez úspěšně. Došli dva vlci. Koukla jsem k nim dost nedůvěřivě a mračila jsem se směrem k nim. Na dotaz vlka jsem chvíli mlčela. "Nevím.. Prostě najednou upadla.. Odpověděla jsem však nakonec se vzdychnutím. Když ji druhý kousl, tiše jsem zavrčela, protože i přes nehybnost Ell zakňučela. Ellie mi byla příjemnou společností a nechtěla bych, aby ji někdo ublížil, když je v bezvědomí, i když byly vlci o dost větší a určitě silnější, než jsem byla já, nesmí se Ell nic stát. To by mi bráška určitě neodpustil! Pořád jsem se k vlkům mračila nedůvěřivě a stála v obraném postoji. Určitě jim mohlo dojít, že jsem v téhle situaci dost nedůvěřivá.

Vyplnění křížovky - 1 tah
Poznávačka - 2 tahy

Takže budu na políčku č. 4,odměnu z projitého polička č. 3 - 2 rubíny, zapsat do Solfiny kasičky.

Užívala jsem si tepla svého ohně a měla radost, že umím něco navíc. Ale.. něco nebylo v pořádku. Podívala jsem se na Ell, která hleděla jakoby skrz mě, jakoby se na něco soustředila, ale náhle padla k zemi, přičemž mi tiše odpověděla na můj dotaz, ale to teď bylo vedlejší. ''Proboha, Ell!'' Drcla jsem do ní čumákem ve snazíc, aby opět vnímala. Nechápala jsem, proč se ji náhle udělalo zle, byla tak unavená ze vší té chůze? Mohla jsem za to já? Otázky se mi hlavou jen šířili a nepřestala jsem čumákem do Ellinina těla šťouchat. ''No tak, tohle mi nedělej, ne tady v lese! Prosila jsem k jejímu tělu, doufajíc, že se probere, že má jen chvilkový výpadek.

<< Pichl (přes duny)
Nepříjemný písek se začal měnit v sníh hned po tom, co jsme pomalu se blížili k lesu. Byla tu tma, poznala jsem ho. Byl to ten les, který jsem prošla hned za mostem a potom našla Ellie. Pokračovala jsem ještě dál do lesa a našla malou mýtinku, kde nad námi nebylo příliš mnoho větví. Chtěla jsem vyzkoušet slova obchodníka. Mávla jsem tlapkou a skutečně! Objevil se malý plamínek. Zazubila jsem se a snažila se soustředit, aby náhodou nechytil nějaký křovík, či větev. ''Tak to by byla zažehnána tma i zima.'' Řekla jsem ke své společnici. ''Tu si můžeme chvíli odpočinout. Nejsem zvyklá tak dlouho pochodovat a pro tebe to asi taky není zrovna nejjednodušší.'' Usmála jsem se a lehla si u ohně. ''Už nějakou chvíli co trávíme teď spolu čas, se ti chci zeptat. Co vlastně s tou tlapou máš? Poznala jsem, že to je čerstvé, ale na místě kde jsme se potkali mi nepřišlo nic takového z čeho ses mohla zranit.'' Zeptala jsem se. Opravdu mě to zajímalo. Ale až doteď jsem k tomu neměla příležitost.

Nadšeně jsem se ohlížela, že tentokrát jsem měla mnohem větší odvahu a víc těch kamínků na větší změnu. Doufala jsem, že toho nebudu v budoucnu litovat. Podívala jsem na Ellie, která taky u Wua stála. Změnily se ji odstíny srsti. Pousmála jsem se, ale úsměv mi zkazil, když mi vítr foukl písek do obličeje. ''Měli bychom jít jinam! Řekla jsem trošku hlasitěji, aby mě Ell slyšela. Otočila jsem se směrem, kterým jsme přišli, aspoň jsem si to myslela. Písek byl pod našimi tlapami i nadále. Ale počasí bylo o něco klidnější. Ale nezdálo se mi to pořád jako bezpečné místo, ani trošku a proto jsem se s ohlížením na Ellie chtěla co nejdřív dostat do lesa, který šel ze Dunami písku už vidět.

>> Temný les (přes Duny)

Pousmála jsem se a přivírala oči, abych viděla. Na takovém místě nemohl být obchodník Wu moc daleko, protože bych ho jinak necítila. ''Pojď za mnou!'' Řekla jsem tak, aby mě slyšela a já mířila o trošku dál od hranic, a ono skutečně! Viděla jsem jej. Byl tam i se svými věcmi a já se divila, že mu ty věci neodletí.
Došla jsem k němu a on mi nabídl svou aktuální nabídku. Tož, já však zažádala o něco jiného, opět o to, aby mi trošku pozměnil srst. No trošku, tentokrát mnohem víc. Zároveň jsem ho však i požádala, zda by mi ukázal nějaké tajemství z mé vlastní magie.
Na platbu jsem zase vytáhla ty zvláštní věci co naposledy a poté jako kouzlem, jsem měla celou srst do fialovomodra a nadšeně se prohlížela.
Poté jsem zvesela koukla na svou společnici. ''Koupíš si něco? Dřív, než pan Wu odcestuje zase na jinou část území? Máš teď šanci, má tu skvělé věci a umí skvělé kouzla se srstí! Podívej! Otočila jsem se ji, ať tu změnu vidí pořádně.

Aktuální stav
109 KŠM, 12 Rubínů, 4 Mince

Převod
Převedu si 4 mince a 12 rubínů

Stav po převodu
4 mince - 16 rubínů (Dohromady 28 Rubínů)
28 rubínů -> 280 KŠM ( Dohromady 389 KŠM)
389 KŠM, 0 rubínů, 0 mincí

Nákup
Kupuju si vlastně změnu vzhledu, které Barnatt vycenila na 300 KŠM
+ jednu tlapku magie 2 lvl za 50 KŠM

Celkem za nákup
350 KŠM

Zbytek na účtu
39KŠM, 0 Rubínů, 0 Mincí

<< Pityas (přes poušť)

Hory se postupně změnili v písek, v poušť, ale v té jsem se zůstat nechtěla. Nic tu nebylo. ''Vždyť zas tak nespěchám. Takže klidně čekat můžu.'' Zazubila jsem se a pokračovala. Sic byla zima, písek se na to netvářil a hned mi to připomínalo léto, vedro a bůh ví co ještě a mě vyprahlo v tlamě. Ale po chvíli nějaké chůze to bylo už za námi a písek se opět měnil ve sníh.
Ale! Ucítila jsem známý pach! ''Cítíš ho taky? Nebo se mi to jen zdá? Zeptala jsem se a zavrtěla ocasem. Jestli tu je, měla bych pro něj totiž větší přání!

Radostně jsem kývla, že se za můj dotaz neurazila. Šla jsem jejím krokem a zároveň se rozhlížela kolem, přeci jen. Příště se už tak daleko od smečky asi nedostanu. "Jsi na Ostrovech dlouho?" Zeptala jsem se, aby řeč nestála, přeci jen, pár hodin spolu asi strávíme a tak jsem chtěla, aby nenastalo trapné ticho. "Osobně já třeba ani nevím jak dlouho, mívám výpadky paměti. Zazubila jsem se a zastřihala ušima. Ty hory hezké.. U Daénu bych mela ty v okolí území taky prozkoumat.

>> Pichl (přes poušť)

Její odpověď mě trošku zklamala, ale nedala jsem to najevo. Kývla jsem nad tím v duchu rameny a olízla si zbytek krve z tlamy. "Nechceš se trošku projít? Optala jsem se z úsměvem, i když pak jsem ukotvila pohled na její tlapu a stáhla uši dozadu. Jestli to nebyla zrovna špatná otázka, snad se neurazí. "Tedy, jen pokud máš zájem." Dodala jsem z omluvným tónem v hlase a přestala hledět na její tlapu, bylo to neslušné.


Strana:  1 ... « předchozí  24 25 26   další » ... 30