Příspěvky uživatele

< návrat zpět

Najednou se z dálky vyřítila Barn, která očividně poznala Marcose z Yaloru. Očividně se mezi nimi nestalo zrovna nic dobrého a panovala zde vzájemná lehká nevraživost. To mne však nezajímalo. Co bylo, bylo. Nemuseli být kamarádi, ale tolerovat se museli v zájmu smečky.
Podívala jsem se směrem k Ressovi, který dorazil. Aetas mu vysvětlil situaci, když se zeptal, co se děje. ,,Nemusíte být rodina, ale tolerujte se. nechci zde zbytečné rozboje. Už nikdy více," pronesu a sjedu pohledem všechny přítomné.
Nakonec shlédnu nového vlka. Bohužel se zde dostal ve špatnou dobu, každopádně to byl potencionální člen smečky.
Podívala jsem se na Navina. Acci mu stále pomáhala, za to jsem jí byla vděčná.
,,Vaše tresty necháme na později, až si promyslíme, co s tím. Každopádně, zima nám klepe na dveře. Bude třeba ulovit něco teď, protože později se může stát, že krutá zima znepřístupní lovit potravu. A pokud cítím dobře, tohle nebude hezká zima."
Shlédla jsem všechny kolem. ,,Kdo se na lov cítí, může vyrazit s námi. Kdo ne, zůstane zde."

Aetas byl hned za mnou. Jeho naštvaný tón jsem snad ještě nepoznala. Vždycky byl milý, no teď zuřil. I já zuřila. Podívala jsem se na všechny přítomné, brzy přišla i Sisi a s ní i nějaký cizí vlk, lepící se na ni. Možná partner? kdo ví. Teď to nebylo důležité, formality necháme na potom.
Pozoruju Marcose, který se po probuzení rozbrečí. Stále udržuju svůj naštvaný výraz. Myslím však, že Acci mu bude schopna brzy odpustit. Měla pravdu. Ta rvačka smysl neměla. Jen se zbytečně zranili, před lovem. A blížila se tuhá zima...
Nadechla jsem vzduch do nozder a oba je spálila pohledem. Sisi nejspíše bratrovi odpustila vše, ač předtím si myslela, že ji Marcos opustil. Bylo dobře, že se vrátil. ,,Nezemře. Ani jeden z nich. Díky Acci,Navin bude žít. A Marcos nedopadl tak špatně, ač by si to zasloužil." Podívám se na krémovou vlčici, poté zpět na Navina.
,,Tvoje omluva nestačí. Ve smečce se vše řeší diplomaticky." Nadechnu se. Opravdu... ani chvíle klidu. ,,To doufám."

// Acci za záchranu Navina dostává za pohotové jednání a vynalézavost 3% do obratnosti.
// Pořadí je Athai, Aetas,Barn, Ress, Erro, Sisi, Marcos, Acci, Navin, smečkový lov snad začne brzy, ale vzhledem k tomu, že Navin se bude možná chvíli zotavovat, nevím nevím. Pište a uvidíme.

,,Myslím, že bohové vidí to, že na chvíli potřebujeme klid" tolik asi k černým dírám a podivnému posílání do toho místa zvané Yalor. Podívala jsem se na Aeta a střídavě sledovala měsíc, kolíbající se nad mořem.
Na jeho spíše řečnickou otázku jsem jen jemně kývla. Moje tlapky pociťovaly písek a vsáklou vodu v něm. Všechno tady bylo živé, plné vody a já to cítila každým kouskem svého těla.
,,Třeba ano, nebylo by to na škodu. Možná by aspoň naše vlčata měla kamarády," zazubím se na Aetase a mávnu ocasem. ,,Šediny? A kde?" pronesu a zazubím se, přičemž mu olíznu ucho. Nechám se převalit na záda a zaculím se.

*Tak asi cenzurka?* :D

Ležela jsem na písku vedle Aetase a dívala se na hvězdné nebe. Nebylo vlastně potřeba vůbec nic říkat. Byla jsem šťastná... dokud jsem tedy neucítila zápach krve, linoucí se směrem od smečky. V tu chvíli mi stuhla krev v žilách. To, co šlo cítit, byla vlčí krev. ,,Cítíš to taky?" Určitě cítil. Mí členové jsou v nebezpečí? To vážně nemůže být ani jednu chvíli pokoj? Co teď? Další monstra? Lampionová příšera? Okamžitě jsem se zvedla na všechny čtyři. Věnovala jsem Aetovi jen svůj ustaraný výraz. Čekala jsem, že poběží hned za mnou.
Sprintovala jsem jen, co mi síly stačily. Nikdo na mou smečku nevztáhne tlapu! Klusala jsem lesem, zlaté listy byly všude kolem a já následovala jen ten kovový zápach vlčí krve.
Když jsem se dostala na území smečky, čekalo mě něco, co jsem opravdu netušila, že by se mohlo stát. Marcos se popral s Navinem, jak jsem okamžitě vydedukovala. Vlci leželi vedle sebe a já cítila ve vzduchu ten odér kovu, strachu, bolesti a vzteku. Z hrdla se mi vydralo hluboké zavrčení. Acci se snažila očividně pomoci zesláblému Navinovi, Marcos byl popálen, ale oproti Navinovi to nebylo tak hrozné. ,,Co se to tady k četu děje!" Vrčím, ze strachu se najednou vytvořila zuřivá zlost. Marcos byl nejspíše v bezvědomí, Navin by asi bez Acciny pomoci zemřel.
,,zasloužili byste si mnohem víc bolesti, za takové hlouposti," křičím ve zlosti, ač mne nejspíše slyší jen Navin s Acci. na ni jsem však naštvaná nebyla. ta měla mé díky, že ty dva pitomce ještě zachraňovala. Kývla jsem jí na znamení vděku a přispěchala k Marcosovi. Vytvořila jsem malou vodní placku, která studila a přiložila ji k popáleninám.

,,Jistě, každopádně momentálně ze smečky nejspíše neodejdeme, pokud nám tam budou běhat malé uzlíky, takže beta není potřeba hned." Zazubím se na svého partnera a olíznu jeho tmavý čumák. Zadívám se na tmavé moře, jako by snad bylo černé. Usměju se na Aetase, každopádně si stejně myslím, že bez smečky bych jistě propadla zoufalství a možná i svému starému já. Rozhodně nedopustím, aby má vlčata byla vychována tak, jako já. zaslouží si mít úžasnou matku a otce, kteří je budou milovat a chránit. Ne jako mí rodiče...
,,Jistě. Smečka by jistě uvítala nával malých capartů. Užijí si alespoň trochu té radosti." Usmála jsem se na něj. ,,No, taky už stárnu," zasměju se společně s ním a zavrtám čumák do jeho srsti.

Kývnu mu v odpověď a mířím dál. Procházím mezi stromy, v dálce ke mne vane slaný vzduch moře a já se vytáčím směrem k němu. Dlouho jsem to moře neviděla, chtěla jsem se podívat na pláž. Zima tady nebyla nikdy příliš krutá, vzhledem k moři a teplému vzduchu u něj. Přesto když jsme došli tam a mé tlapky se dotkly mokrého písku, bylo zde příliš chladno.
,,Ano. To samozřejmě. Nechci, aby se v naší nepřítomnosti smečka rozpadla. Každopádně myslím, že zrovna ona je spolehlivá a i dobrá kandidátka. Nicméně, to se vše ještě prokáže." Hledím do dálky, na vlny které omývají břeh.
Poslouchala jsem jeho slova a sledovala hvězdné nebe. ,,Také jsem ráda, že jsme se poznali. nebýt této smečky a tebe, co by ze mne bylo?" Nejspíše monstrum, jaké ze mne udělali.
,,My dva jako rodiče?" Srdce mi poskočilo. No jistě, ano. Vlčata... už když jsem viděla Rockyho a Destiny, jak vychovávali mladé a jak bojovná byla malá Tara, také jsem to chtěla zažít. ,,No... vlastně by to bylo úžasné. Navíc... někdo musí vést smečku, až tady nebudeme," pronesu s úsměvem.

,,Já myslím, že všichni budou spokojení. Sice asi bude těžší korigovat nové členy, ale myslím, že spolu to zvládnem," pronesu a usměju se na svého partnera. Podívám se na stromy kolem. Cítila jsem v kostech chlad, jako by snad mělo přijít zase něco nepříjemného. Naštěstí však ohýnky lampiónů uklidňovaly mou duši.
,,To ano. Napadla mne leda Barnatt. Je poměrně silná a já v ní vkládám důvěru. Je jako má sestra. každopádně, je to spíš na tobě - neznáš ji moc, musíš si o ní udělat obrázek. Uvidíme... při lovu," pousměju se na Aetase a sleduju nebe. Momentálně mi nechybělo vůbec nic. Jen mne znepokojoval ten chlad. To se nejspíše blíží zima...

Cítila jsem se plná života. Teď se konečně vše dařilo. Vše bylo tak jak má - kéž by tahle harmonie přetrvala mnohem déle - už žádná nesmrtelná zvířata a božské hry - prostě jen chvíle pohody a spojování smečky. Všichni se pomalu rozutekli a já jen spokojeně sledovala mizící siluety.
Zařadila jsem se vedle svého partnera. Pomalými kroky jsem doprovázela ty jeho, středem tajemného Zlatého lesa, který nyní osvěcovaly lampiony. ,,Ano. Konečně máme jednu velkou rodinu," pronesu s úsměvem a podívám se na Aetase.
Co se týkalo nové bety, nad tím jsem přemýšlela. Poslední to byla Tessa. Bylo by fajn svěřit ten post někomu, kdo je opravdu dobrým přítelem a máme v něj důvěru. ,,Ano, to by bylo ideální. Potřebujeme zástupce, kdyby se náhodou zase třeba objevila ta divná díra."

,,Myslím, že ta nesmrtelnost je pryč. Přeci jen, ti krtci zmizeli." Polemizuju nad tím, co řekla Acci. Doufala jsem to. také jsem měla docela hlad, ale lovit jsem chtěla až později - možná bude dobré uspořádat lov, než přijde opravdu tuhá zima. Ačkoliv tady v lese, blízko moře to není tak pravděpodobné. Ale přeci jen... ,,Nu, užij si lov," povím směrem k Acci. Možná s ní půjde i zbytek. Proč ne, můžou se před velkým lovem trošku posilnit.
Podívala jsem se na Resse a věnovala mu úsměv. Byla jsem ráda, že se rozhodl být členem této smečky. Podívala jsem se na Aeta. Dlouho jsme nebyli jen tak o samotě. Byl čas to napravit. ,,Neprojdeme se, drahý?" Usmála jsem se na hnědého vlka. procházka mezi barevným listím a svítícími lampiony by byla značně romantická.

SMEČKOVÝ LOV

Zdravím vás znovu, vlčci! Konečně tady máme po dlouhé době smečkový lov!
Tímto prosím, aby se nejlépe všichni členové dostavili do smečky ve dne
25.11, kdy bude napsán první post!
Lov budeme mít trochu stížený sněhem, o to budete mít více odměn! Ráda bych lov dokončila nejlépe do 15.12, kdy se budete moc rozprchnout a užít si nějaké ty vánoční a herní akce, které si nejspíše připravíme s A-teamem!

Našim cílem bude silný jelen, největší - a tím pádem i nejsilnější v celém Bull Meadow! Co se týče odpisů, abychom se hnuli, zase budete mít 24 hodin na post. Čím víc postů, tím víc odměn. Zase, budu brát zřetel na vaši vynalézavost, chytrost, použití magií atd.
Dolů dejte vědět, ať počítáme s vaší účastní!

Těšíme se na vás při lovu!

Acci se zdála, že je ze smečkového lovu naprosto nadšená. ,,Kdy... nu, zatím těžko říci. Teďka by to ale chtělo hodně odpočinku - zasloužíme si jej, po vší téhle práci. A pak se uvidí. Možná za týden, možná za dva. Ale brzy určitě!" Pokusím se o úsměv a mávnu ocasem. Ano, bylo by fajn, kdyby se zúčastnilo co nejvíce vlků - čím více předností ukáží, tím lépe. Možná by si někdo i zasloužil povýšení...
Co se týkalo Ressova přijetí, Aetas jaksi váhal. Doufám, že nežárlí - to by bylo komické! Pousmála jsem se na svého partnera, ten nakonec k přijetí Resse zvolil, přičemž se musí prokázat na lovu. Ano, dobrý nápad.
Otročila jsem se na Navina. ,,Uvidíme na lovu. na něco přijdu." Obratnost by se hodila na průzkumníka, možná posla. Ale co se týkalo jeho magií, cítila jsem v něm potenciál - možná by byl učitel magie to pravé... Nu, to se ještě uvidí.

Zasmála jsem se nad Acciinou poznámkou. ,,To já také." Vzhlédnu k hvězdnému nebi. Bylo opravdu krásné, jak vlastně ani nezačínal den, cítila jsem však, že jsme zde stáli opravdu dlouhou dobu. Následně jsem se zadívala na Navina. ,,Nu, zajímavé to tedy rozhodně bylo." Moje pozornost se poté přesměruje k Acci. ,,Kdybychom nebyli nesmrtelní, nejspíše bychom zemřeli všichni. Ač ovládám silnou magii, myslím, že dva obří krtci s obřím krumpáčem a zásobou zbraní by nebyli nic jednoduchého na zabití. Vedla sis dobře," pousměju se na ní.
Barnatt a Navin začali mluvit o onom Yaloru -to mne čím dál více lákalo se tam podívat - jenže se asi nemůžu nechat spolknout jen tak dírou. očividně se dá na Yalor dostat jen, když tam jsou boje. A superschopnosti? Pěkný!
Najednou se ozval i Ress. ,,Pokud Aetas souhlasí, mileráda tě uvítám ve smečce. Pomohl jsi nám tu s monstry." Usmála jsem se na něj. Aetas však nadšení zrovna nesdílel. Jemně jsem natočila hlavu - zajímalo by mne, co se honilo tou jeho.
To Navin začal nadšením přímo skákat. Spokojeně jsem se usmála. Konečně se nám to tu zase rozrůstá.
,,No, nejdříve bych ráda věděla, čím bys byl pro smečku přínosem - ať už lovec, bojovník, nebo.. cokoliv jiného," pousměju se. ,,Co se týče funkce, tu ti dám, až si tě ověřím, že se na ni hodíš. Brzy však bude smečkový lov, tam jistě můžete prokázat své kvality." Usměju se na oba, doufala jsem, že Aetas Resse přijme.

Upřímně jsem z jejich vyprávění měla chuť ten takzvaný Yalor navštívit -přeci jen, mohla tam být Tessa! Zamrkala jsem víčky a podívala se na Aetase, kterému jsem věnovala jeden ze svých upřímných úsměvů. ,,Marcos určitě dorazí. Jestli to vyplivlo vás, jistě muselo i jeho. Doufám jen, že to s sebou nevyplivlo i něco jiného. Kdo ví, bohové jsou v tomhle opravdu nepředvídatelní," pronesu a snažím se alespoň vnést naději do Accina srdce - bylo vidět, že jí na Marcosovi záleží.
,,Když mluvíme o těch bozích," otočím svou hlavu k Barnatt ,,byli zde podivní krtci, kteří to tu srovnali se zemí. Předpokládám, že byli i nesmrtelní, jako většina zvěře v tu dobu. Díky nesmrtelnosti jsme přežili, něco je asi zatáhlo zpět do míst, kde přišli. Byl to zvláštní boj, ale myslím, že bychom se s nimi vypořádali i bez bohů - přeci jen, máme zde nadané členy," pousměju se na Acci a mávnu ocasem.
,,Mám pocit že jsem se ještě ani nepředstavila jménem - jsem Athai." kývnu na zajímavě zbarveného vlka. ,,Nejspíše je to asi narychlo, Navine, ale neměl bys zájem o členství ve smečce? Nejspíše jste si s Barnatt zažili své a jestli jsi její přítel, jsi i mým přítelem. Nemám důvod projevit ti nedůvěru." Kouknu na svého partnera. ,,Co si o tom myslíš ty, můj milovaný?"

Blindovi prosím herního maniaka a pro Ath pisálka 400 :) (odpověk k původnímu příspěvku, strana 4)

PŘIDÁNO

Vzhledem k tomu, že moje rychlost kreslit není úplně nejrychlejší, zvlášť když mám xy vlastních projektů, ráda bych spíše psala, než kreslila.

Texty bych ráda udělala u: Zlatého lesa, Sněžných tesáků, Wolf lake, Longu, Tiché Zátoky a Pouště, případně další. Obrázky k těmto místům si samozřejmě může kdokoliv vzít.

Co bych však ráda nakreslila, jsou Sněžné tesáky a podle času i Furijské hory (které asi ani moc nepotřebují předělávat textově, když to je víceméně nové místo)

,,Ano, tahle změna se mi líbí. Možná se konečně bohové rozhodli, že si naše smečka zaslouží klid. Díry, barvoslepost a divní krtci..." Ani jsem nestačila jmenovat, co za podivnosti se mi zde za poslední dobu přihodilo. Nyní však bylo vše v normálu. otočila jsem se na Acci, která očividně byla momentálně jedna z nejšťastnějších vlčic. Zazubila jsem se na ni a mávla ocasem. ,,Nemusíš lovit nonstop, jen když bude třeba. Neboj se, neuženeme tě," pronesu s úsměvem a podívám se na temné nebe plné hvězd. Bylo nádherné mít kolem takovou atmosféru.
Barnatt si měla očividně co říct, nejspíše potkala vlka z místa, kde byla. A byla tam nejspíše něčím úplně jiným. Zvláštní. ,,Yalor. Podivné. Takže každý, kdo projde tou dírou, se tam ocitne? Aspoň víme, že je naděje, aby se vlci vrátili. Že se každý může vrátit," nadějně se usměju na Acci a mávnu ocasem.