Elvean

Magie

Základní element

Další elementy & magie

Vzácné magie

Speciální magie

Odznáčky

AKCE

POSTY

MIMOHERNÍ

DLOUHODOBÉ

SMEČKA

PARTNERSTVÍ

EVENTY

V očích vidno chlad, na tváři ani špetka soucitu, a přesto uvnitř ní zmítá bouře. Aspoň tak se naučila vypadat, co se na první pohled týče. Elvean, dcera vysoko postavených vlků Daénu, má své určité zásady, kterými oplývá už od malička. Nikdy nebyla tou, která by štěkala v protestu, ošívala se v nelibosti, a nedej bože byla proti názoru druhých. V dospívání vždy jen dokázala přitakávat k slovům svých rodičů a nebrala ohled na to, co si sama myslila. Přece jen právě oni věděli, co by bylo správné. Právě proto volí svá slova tak, aby se líbila všem. Nebo druhé zrcadlí, adoptuje si jejich povahu. Je tedy těžké říct, jaká vlastně opravdu je. Svou tvrdohlavost a sebejistotu zazdila, jen aby mohla být předurčena větším, a hlavně důležitějším, věcem. Od mládí si totiž předurčila to, aby se všem zdála jako ta vzorová dcera. Ať už to mělo být před rodinou, a nebo přáteli. Chtěla, aby ji vnímali jako ušlechtilou, nekonfliktní, sebevědomou a především vzornou dcerkou. Tou, co je od pohledu vyspělá. Ale i to mělo na ní výrazné dopady a škody. A nebyly nikterak malé.
Začíná brát v potaz to, jak se někdo jiný může cítit. Vnímá druhé víc, než samu sebe a své pohodlí. Potlačuje své emoce do nezdravé míry. Nedává najevo to, jak se sama třeba cítí, nebo jaký je její pravý názor. Chce se všem známým zavděčit a být tou, na kterou je vždy spoleh. Z části se vzdá i samé sebe. O to těžší je se jí dostat pod kůži. Máloco ji rozhodí.
A pokud už ji něco vážně rozhodí, tak to pak přivází bouři. Nemilosrdnou, nepředvídatelnou, a obzvlášť tak nebezpečnou. Z většiny případů to bývá jen křik, ale sem tam proletí i ta facka… a nebo dvě kousanec. Přichází jí na obtíž zůstat klidnou. Tou v ten moment opravdu být nechce. Mluví za ní ty pravé pocity, které vždy tak skrývala. A ty se v tu danou chvíli vydraly na povrch, aby dělaly peklo v ráji. Nejsou nikterak malé, jsou enormní a hnusné. Stejně tak jako ona bouře. Jsou v ní blesky, co by značily ostrá slova na jazyku. A právě ty ublíží přesně tam, kde je potřeba. Bude znát vaše slabiny, vaše nedostatky. Přece ona je tou, která naslouchá. Ví o vás víc než dost, ale víte i vy něco o ní? Vzápětí řekne toho tolik, co by jeden nečekal. Tolik názorů a poznatků, jenž časem nasbírala, utvořené do jednoho kompaktního celku. A to vše se na vás sesype jako domeček z karet.
Pak už jen… uteče. Skryje se, přečká svou epizodu. Vyklube se z ní jezero slziček. Bude plakat nad svou vlastní hromádkou neštěstí. V té chvíli se cítí opravdu malá a slabá. Přesně to na sobě nesnáší. Později však hodlá litovat toho, čeho se dopustila. Poté je hlavně naštvaná na sebe, neboť ví, co bude následovat dál. A to je omluva. Je pro ni velmi těžké se omluvit. Ale leckdy to překousne a jde to vyřešit a dotáhnout do konce, i teda s tou omluvou. A to všechno jen proto, aby bylo zase dobře a vznikl by tak klid po bouři.
Co se týče známostí, tak to je zase kapitola sama o sobě. Má velmi odlišný názor na cizince. U těch si drží odstup, ale bývá velmi zvídavá. Ptá se a docela se i zajímá, a to jen proto, aby se dozvěděla něco nového. Avšak neprojevuje u nich nějaké hlubší sympatie, alespoň zpočátku ne. Setkání jako takové je spíše nic neříkající o sobě a spíše na oko zdvořilé. Pokud by však eskalovala situace ke konfliktu, tak by vše raději řešila slovy, než přímo bitkou. Ona moc dobře ví, kdy má mlčet a utíkat, a kdy naopak mluvit a zkusit toho druhého přesvědčit o změně názoru.
Pokud se však jedná o přátelé a rodinu, má vůči nim jiný postoj. Snaží se jim pomoct a být tu vždycky pro ně. Ráda s nimi prosedí celou noc, jen aby se jí svěřili. A ona jen naslouchá, popřípadě utěšuje, a nebo se pokouší je rozveselit, (i když jí to moc nejde. Není to žádný převeliký empat.) Jistěže by ocenila to samé, ale… sama si to nedokáže přiznat a spíše nad pomocí zavrtí hlavou. A tak se málokdy svěří se svými vlastními problémy. Spíše je zahání a vyhledává jiné, zajímavější aktivity. Třeba si vymýšlí lecjaké blbiny. Ať už se jedná o válení sudů z kopce, a nebo chytání světlušek. Což je poněkud neobvyklé pro Elvean, ale i občas takové momentky má, kdy se chce znovu cítit jako to malé vlče, které promarnilo svá léta iluzivní dospělostí.

Zajímavosti

● Její jméno se čte jako: [Elvýn]
● Stavbou těla je poněkud vyšší než průměrná vlčice. Avšak není vůbec osvalená. Je spíše taková kost a kůže. Naštěstí tyto nevzhledné tělesné rysy jsou zakryty jejím neustále načechraným kožichem.
● Když už jsme u toho, tak má zdravou, a obzvlášť huňatou rezavou srst. O tu moc ráda pečuje a dbá na to, aby vypadala tak jak vypadá - tedy čistotně a okázale. Jejím největším strašákem může být tak akorát odporně hnědé bláto a horké vlčí slzy. Nenechá však dopustit na to, aby byla jakkoli špinavá, ať už se jedná o jakoukoliv příležitost. Musí vždy zůstat čistá. (Při smočení kožichu vypadá jak zmoklá vychtrlá slepice.)
● Mezi její nejtypičtější vůně patří pach smrku, cypřiše a jalovce - to vše je součástí Daénu a jeho území. Jediné co je na ní občas prazvláštní může být závan černého rybízu.
● Vždy nakračuje velmi potichu, a tudíž se může leckdy stát, že ji ani neuslyšíte.

Vlastnosti

Síla 3 %/60 %

Vytrvalost 2 %/55 %

Rychlost 3 %/70 %

Obratnost 3 %/70 %

Schopnost lovu 6 %/90 %