Sachi

Další charaktery

Magie

Základní element

Další elementy & magie

Vzácné magie

Speciální magie

Odznáčky

AKCE

POSTY

Odměna za Pisálka 100 - 10 KŠM

MIMOHERNÍ

DLOUHODOBÉ

Odměna za Ročka - 2 rubíny a 2 mince
Odměna za Dvouročka - 2 rubíny a 2 mince

SMEČKA

PARTNERSTVÍ

EVENTY

Sachi vypadá na první pohled vcelku mírumilovně. Jako první vás jistě zaujmou její dvoubarevné oči a světlé flíčky kolem nich, díky nimž vlčice budí dojem nevinné vlčí duše. Ale nenechte se zmýlit. Sachi totiž nikdy nepatřila mezi zrovna reprezentativní složky své smečky. A ačkoliv s věkem přichází moudrost a dnes už tak roztěkaná není, za svých vlčecích let ráda porušovala pravidla smečky, jelikož se jimi zkrátka cítila svázaná. Možná proto tehdy dopadla tak, jak dopadla.
Z vlčecích let jí zůstala také zvědavost, spojená možná trochu paradoxně s nedůvěrou ke všemu novému. Sice už se naučila změny přijímat a snaží se nebýt vůči novinkám tak skeptická, ale přesto si zachovává jistou ostražitost, a pokud má jen drobný pocit, že něco není v pořádku, umí hodně rychle vyhodnotit situaci a zvolit, co je pro ni nejvýhodnější – většinou útěk, v krajních případech však umí i zaútočit.
Ráda objevuje nová zákoutí, a první léta svého života strávila bezúčelným pobíháním a zkoumáním nových rostlinek, ke kterým má díky své později objevené magii země vřelý vztah. Její porušování pravidel a vybíhání za hranice smečky z ní udělalo nočního tvora, protože právě pod rouškou tmy bylo nejjednodušší se vyplížit z úkrytu a nechat tlapky běžet neznámo kam. Vzhledem k událostem, které ji potkaly později, má však nyní z noci a tmy panickou hrůzu, kterou se snaží si kompenzovat nově nabytou magií světla.
Za svůj život už Sachi potkala mnoho vlků a s nikým neměla vyložený problém. Snaží se být vstřícná a potlačit své předsudky a nedůvěru do pozadí, což se jí prozatím vyplácelo. Většinou jí stačila chvilka, aby poznala, zda jí od nové známosti něco hrozí nebo ne. Pokud cítí alespoň relativní bezpečí, uklidní se a hned je s ní lepší řeč. Někdy jí to ale trvá, a čas od času si holt důvěru buduje o něco složitěji. To ostatně záleží na tom, koho zrovna potká.
V jejím životě se střídala společnost ostatních vlků s naprostou samotou. Sama asi nedokáže určit, co jí vyhovovalo víc, ale vzhledem k tomu, kolik úžasných vlčích duší poznala, snad by si nakonec přece jen vybrala společnost. Nebylo špatné vyzkoušet si, jaké to je, být odkázaná jen sama na sebe, ale ještě o něco krásnější je mít kolem sebe vlky, na které se může spolehnout. A kteří se zase můžou spolehnout na ni. Protože by pro ně šla klidně až na konec světa. Nebo do říše mrtvých. Je jí to jedno.
Z minulosti i přítomnosti si s sebou nese šrámy jak na duši, tak na těle. Má dlouhou jizvu na pravé zadní tlapce, něco jako dárek na rozloučenou od vůdce Carranské smečky. Kromě toho však utržila několik dalších jizev, mnohem zřetelnějších a viditelnějších. Nejvýraznější šrám se jí táhne přes tvář, kromě toho jsou zde také jasně viditelné zelené krystalky, vrostlé do srsti. Všechno bere jako připomínku minulosti. Nebo jen událostí nedávných. Jakkoliv by mohla všechno, čím si prošla, vnímat jako rány osudu, snaží se ve všem hledat nějaký smysl. A vidět v těchto věcech spíše ponaučení. To, co za svůj život prozatím zažila, z ní udělalo vlčici, kterou je dnes. Ještě rozhodně nezažila všechno, co svět nabízí, a proto se její charakter může ještě dále vyvíjet. Ale to, co je její podstatou, už jí nikdo nevezme. Magie země, její nejbližší, starost, laskavost, vstřícnost. To všechno a ještě mnohem víc, to je Sachi.

Sachi mezi ostatními vlčaty nikdy příliš nevynikala. Však také neměla čím vynikat, byla drobnější než její sourozenci, síly po svém otci také příliš nezdědila a jediné, čím se mohla pyšnit, byla její schopnost vytrvalého běhu. To však jejím rodičům nestačilo. Chtěli, aby byla bojovnice, ale geny jim udělaly tlustou čáru přes rozpočet. Tělesná stavba jí budoucnost mezi bojovníky nezajišťovala a ani její zanedbávání tréninku k přílišnému zlepšení nevedlo.
Až do jisté chvíle si myslela, že na tom nezáleželo. Vyrůstala s rodiči, sourozenci a smečkou v horách, což ji na jednu stranu zocelilo, na tu druhou však částečně rozmazlilo. Během svého dětství se nikdy nemusela starat o to, aby se naučila shánět potravu, tuto činnost obstarávali ostatní členové smečky. Své volné chvíle tedy místo lovu (a bojových tréninků) trávila převážně pobíháním po okolí, nutno podotknout k nevoli Alfy i jejích rodičů. Svazující pravidla smečky Sachi už od vlčete ráda porušovala a nezdráhala se opustit vyhraněné území, které smečce patřilo. Až po téměř dvou letech svého života konečně poznala, k čemu tato pravidla byla.
Jedné noci byla na své obvyklé průzkumní misi po okolí, když vtom ji do čenichu udeřil pach, který neznala. Zatoulala se příliš daleko za hranice a narazila na nepřátelskou smečku, která sídlila v druhé části hor. Sachi nebyla bojovnicí, proti smečce rozzuřených vlků neměla nejmenší šanci. Proto se za zvuku zděšeného vytí obrátila a spěchala zpět ke své smečce. Jen díky hlídce, která čekala na hranicích, tehdy nedovedla nepřítele do úkrytu Carranské smečky. O zbytek se za pomoci všech zbylých vlků postarali bojovníci, kteří zahnali cizí vlky na útěk.
Alfa byl lítý vzteky. Sachi té noci porušila snad všechna myslitelná pravidla smečky, včetně toho nejzávaznějšího, a proto byl hned dalšího dne svolán smečkový sraz, aby se rozhodlo, co s neposednou vlčicí provedou. Alfa vynesl návrh rozsudku, totiž to, že hnědou vlčici vyhostí ze smečky. Ostatní členové poté hlasovali a o osudu tehdy téměř dvouleté Sachi rozhodli až její rodiče, kteří se nakonec postavili na stranu Alfy, aby neutrpělo jejich postavení v hierarchii. Sachi byla tedy nucena smečku opustit a začít se starat sama o sebe.
Od té doby se téměř rok potloukala po lesích a hledala nové útočiště. Musela se naučit lovit zvěř a postarat se sama o sebe, což ve smečce nikdy nepovažovala za důležité. Život tulačky ji však vychoval a donutil ji k bdělosti a ostražitosti. A i když Sachi po čase zjistila, že být vlčicí samotářkou někdy není od věci, přece jen jí chybělo teplo smečkového pelechu a pocit bezpečí, který ji v úkrytu své rodné smečky obklopoval. Chtěla být opět součástí vlčího společenství. A co se jí splnilo v momentě, kdy narazila na Enzoua.
Ocitla se na ostrovech, a s žíhaným vlkem strávila spoustu času, načež ji přivedl domů. A tak se Sachi stala právoplatnou členku Daénské smečky. Má před sebou ještě dlouhou cestu, ale odhodlání jí nechybí. Chce být smečce přínosem, starat se o své blízké a pokračovat ve svém osobnostním růstu. Pořád je kam se posouvat. A Sachi věří, že má před sebou ještě spoustu dalších dobrodružství.

Zajímavosti

- je vytrvalá běžkyně a když chce, umí utíkat opravdu rychle a poměrně dlouho
- má heterochromii očí – to pravé je světlounce hnědé, snad až oranžové, levé naopak sytě zelené, připomínající její magii země
- na pravé zadní tlapce má táhlou jizvu, která však přes hustou srst téměř není vidět (kromě toho utržila také šrámy na pleci a na tváři)
- pod očima a kolem čumáku má v srsti vrostlé zelené krystaly, které jí připomínají její dobrodružství ve světě mrtvých
- má panickou hrůzu ze tmy a ve spánku ji provází noční můry

Vlastnosti

Síla 11 %/50 %

Vytrvalost 10 %/70 %

Rychlost 11 %/70 %

Obratnost 10 %/40 %

Schopnost lovu 15 %/70 %

Předměty