Setekhoe

Další charaktery

Magie

Základní element

Další elementy & magie

Vzácné magie

Speciální magie

Odznáčky

AKCE

POSTY

MIMOHERNÍ

DLOUHODOBÉ

SMEČKA

PARTNERSTVÍ

EVENTY

Povaha tohoto jedince je poněkud záludná, stejně jako jeho zjev. Díky svým rodičům v sobě nese určitý šarm a většinu bytostí si získá i přesto, že není vždy zrovna příjemný. Má v sobě něco, co vás zkrátka upoutá a byť si to mnoho duší nepřizná, zajímá je to. Tím jsem nakousla další neméně podstatnou složku Setekha, je totiž poněkud nemožné s ním vyjít po delší dobu. Zjistíte, že většinu věcí řeší naprosto odlišně než vy, a že jsou věci, do kterých si prostě remcat nenechá. Díky výchově je spíše samotářský, ale když už vyhledává společnost, paradoxně to jsou podobně tvrdohlaví vlci. Přestože si vzájemně musí zcela zákonitě lézt krkem, Setekh je obdivuje za jejich neústupnost.
Příliš toho nenamluví. A také není dvakrát přátelský. Nijak zvlášť se nesnaží navazovat přátelská pouta, vždy spoléhá hlavně sám na sebe a velmi dobře si promyslí, komu pomoci poskytne a komu ne.
Jeho elementem je oheň, který žhne v jeho žilách tím nejsilnějším plamenem. Je divoký, netvárný, nepoddajný a proto také někdy působí arogantně. Stejně jako oheň i vzplane v jakémkoli konfliktu, přestože většinou zase rychle zchladne. Většinu času bývá mrzutý, nepřístupný a vlídného slova od něj kromě vlčic uslyší opravdu málo jedinců. Kdo by však stál o pochvalu od takového zdánlivě namyšleného vlka? Abyste si nemysleli, ve své krvi nese tento jedinec i schopnost pohotového jednání, takže když ho zrovna něčím opravdu hodně nenaštvete, dokáže skrýt své nesympatie (mnohdy třeba i sympatie) a hovořit s vámi nadále neutrálně. Zároveň se nikdy nechoval nepřátelsky, či agresivně (pokud jste mu k tomu ovšem nedali důvod), a jeho jakési vnitřní kodexy mu také brání ubližovat.
Jeho kladnou i zápornou stránkou je bezedná upřímnost. Pro slova pak většinou nechodí příliš daleko a zkrátka vám řekne naprosto narovinu, co si myslí. Možná proto také dlouho nevydrží ve společnosti, protože taková upřímnost dost často pěkně zabolí a vlk si tak získává jen nepřátele. Dále je také čestný a statný bojovník. Jak již ale bylo zmíněno, díky jeho povaze a zdánlivě potemnělé mysli bývá často považován za výrazně negativní, možná i sadistickou nebo zlou bytost. A protože se nikdy ani nesnažil toto přesvědčení někomu vymluvit, zůstává ve většině očí jako zahořklý, zlý vlk. Zkrátka, kdo chce, Setekha pozná. Kdo ne, zůstane pro něj jako arogantní a temnem sžíraný.

Kdysi dávno všem pouštím vládl mladý, silný muž, který byl pověstný svou krutostí. Trůn zdědil po svém otci, který zemřel záhadným způsobem. Mladý vladař nenáviděl svět, a ten zanedlouho nenáviděl jeho. Tento muž, jehož jméno bylo Satekhm, se lidu do paměti vryl jako ten největší tyran všech dob. Bezdůvodně umučil desítky lidí. Války, které za svůj život stihl odvést, byly nejkrutější a nejkrvavější, jaké kdy jejich země poznala. Díky tomu král vždy vyhrál. Jelikož se však nikdy nenaučil lásce, netrvalo dlouho, aby se proti němu jeho vlastní lid vzbouřil. Ve jménu jeho otce jej veřejně popravili jeho nejbližší pobočníci, kdy mu při proslovu protnul hlavu hořící šíp. Domnělý nedotknutelný polobůh nejčistší krve se zhroutil k zemi a ve smrtelné křeči vyslovil svá poslední slova ublížení. Proklel celé své království a do jeho rozvalin se ještě stovky let poté neodvážila vstoupit živá duše. Jediná bytost, která zesnulého, mladého krále milovala, byla jeho vlastní matka. A ta ještě téhož dne prosila bohy o jeho spasení. Bohové ji vyslyšeli. Duše Satekhma, která již bloudila podsvětím, byla skutečně navrácena světu lidí. Jenže král již nebyl králem. Byl vydán napospas poušti v chlupatém těle obřího vlka. Rána, které podlehl, se zocelila, avšak jako by z popela ohně, který byl do jeho těla vnesen, byla jizva zarostlá šedými chlupy. Znetvořená bytost podoby vlka s červenýma očima a popelavou skvrnou ve tváři tak děsila všechny tamní obyvatele ještě mnoho let, než vypudila z pouští i všechna zbývající království.

Byla horká, suchá, letní, pouštní noc. Za stovkami kilometrů pouštních dun v jedné staré rozvalině právě dala vlčice jménem Ayari’sh život dvěma vlčatům. Tito tvorové, kteří již dávno zapomněli svému původu, žili osaměle nanejvýš po boku svých partnerů. Zoceleni životem v poušti byli tito vlci velcí, svalnatí, s krátkou srstí, většíma ušima a dlouhýma nohama. Obě vlčata byla proto veliká a mohutná (a proto také byla pouze dvě). Mezi vlky se pravilo mnoho pověstí o vysídlených městech vprostřed pouště, avšak pravdu znalo jen málo z nich. Nezřídka se však některý ze zdejších vlků střetl s hrůznou vlčí bytostí, jejíž ohnivé oči plály tmou. Té bytosti se říkalo „Satekhm oshak´sahri“ neboli „Satekhm duch pouště“, byl to vlčí bůh a otec, jehož se bála celá pomyslná smečka (v jejich zemi žili vlci samostatně, ale zdržovali se na určitých územích a mezi sebou se respektovali). Jen jeden vlk si zasloužil nosit jméno jemu podobné, a to byl ten nejsilnější vlk v celém okolí. A tohle místo si vydobyl otec dvou vlčat z městských rozvalin (//pro vysvětlení koncovek oe a sh: oe (oekhar’sahri = syn pouště) má za jménem jakýkoliv vlk z tohoto rodu, sh (shae´sahri = dcera pouště) má za jménem jakákoliv vlčice z tohoto rodu). To, že mělo jedno z vlčat bílou skvrnu nad okem, si oba rodiče vyložili jako zlé znamení. A tohle vlče se také jako první pojmenovalo po zlém bohu, aniž by si ho vydobylo svou silou. Dostalo jméno Setekh. Vlky v okolí to velmi pobouřilo, ovšem když viděli jeho tvář, s úlekem zmlkli a malé vlče s takovým jménem nakonec přijmuli. Ne už však jako pravého vlka. Již odmala nesl znak prokletí a všemi byl spojován se zlem dřímajícím v bytosti, která po nocích křížila cesty písečných dun.
Rodiče se však o svá vlčata poctivě starali, naučili je samostatnosti, aby vůbec byla schopna v přírodě přežít, a tak se z obou malých vlčků stali silní a zdatní vlci. Když rodiče svá vlčata opustili, byly z nich již samostatné jednotky. Od té doby Setekh už rodiče ani sestru nespatřil. Zatímco sám počal cestovat pouštěmi, objevovaly se u něj první známky jeho skryté magie. Kdoví, jak by celé jeho mládí dopadlo, kdyby se oheň v jeho krvi projevil již dříve. Nejspíše by byl definitivně zavrhnut i vlastními rodiči. Jen velmi vzácně se stalo, že by některý vlk poznal moc božského Satekhma a tito vlci nikdy nebyli vítaní. Ostatní se jich báli. A i Setekh sám se začal bát. Čím dál častěji spatřoval ve svém životě pokroucený stín mýtické bytosti a čím dál častěji se v noci budil z hrozných snů, ve kterých k němu promlouval rozhněvaný, rozechvělý hlas něčeho neznámého. Svou magii se proto doposud neodvažoval jakkoliv rozvíjet. I přesto se jeho vidiny a sny stupňovaly a sílily, až se jednou setkal tváří tvář bestii s planoucíma očima. Do jeho tváře hleděl tak dlouho, a tak dlouho vstřebával ten hrozný hněv, zlobu a nenávist, až jej zbavila vědomí. A když se vlk probudil, již nebyl ve svém světě. Nemohl to vědět, ale poušť, v jaké se objevil, již nebyla tou starou, známou. Nesnesitelný žár jej přiměl vstát a vydat se prozkoumat okolí. Setkání s králem Satekhmem si vyložil jako zlý sen, blouznění, ze kterého se právě probudil.

Zajímavosti

~ Má prošedivělou tečku nad levým okem.
~ Kolem očí jsou krátké, jemné, temně černé chlupy a tvoří tak nenápadnou, slzovitou masku.
~ Jeho srst je krátká, hustá a přilnavá, což je dáno jeho původem - stejně tak i hlubší hrudník a lehce vtáhnuté břicho. Zároveň je vysoký, dobře osvalený, atletické postavy s delšími končetinami a ocasem. Jeho uši jsou trochu delší a celkově větší.
~ Tělo má pokryto několika jizvami, které většinou nejsou viditelné. Občas je hůře osrstěný, protože skrze chlupy prochází staré, zhojené šrámy.

Vlastnosti

Síla 19 %/90 %

Vytrvalost 14 %/58 %

Rychlost 16 %/77 %

Obratnost 15 %/58 %

Schopnost lovu 16 %/67 %

Předměty