Příspěvky uživatele

< návrat zpět

Ačkoli jsem sama chtěla ulovit nějakou tu rybku, když se Naxin s vlčecí hrdostí vrhl znova do vody, zaměřila jsem se na něj. To tedy bylo odhodlání! Nic jednoho víc nemotivuje než úspěchy druhých. Tentokrát si vedl moc dobře. Šel na to jako správný lovec, vybral si nejpomalejší kořist a nenechal se rozptylovat. Obdivně jsem hvízdla, když vytáhl rybku za ocas z vody. Co na tom, že vzápětí zas spadla zpátky? i tohle byl úlovek a i když se z něj nenají, počítal se stejně jako každý jiný. navíc to byly i cenné zkušenosti, příště si dá lepší pozor, aby ji chytil pořádně. neubránila jsem se úsměvu nad jeho protesty, že je nefér, že rybka zdrhla, "Z toho si nic nedělej, povedlo se ti ji chytit, to se počítá." Řekla jsem mu přívětivě. nemusel věšet hlavu, na první pokusy si vedl víc než dobře. "Měl jsi vidět mě, když jsem jako malá poprvé lovila ryby. Nechytila jsem nic a ještě jsem si zmáčela kožich." Vylezla jsem taky na břeh a oklepala se. Moji oblíbení byli stejně bažanti, na tohle slizké a šupinaté si moc nepotrpím, "moc ráda. Kde jsi vůbec nechal ostatní?"

Bylo docela legrační pozorovat Rhaaxinovi první pokusy o úlovek. Nejdřív se mu moc nechtělo do vody, ale pak se Naxin odhodlal a namočil se. Jen škoda, že to po jediném pokusu vzdal. Ne každý je prostě fanoušek rybolovu. Atrox zřejmě nebude. "Příště ti to půjde líp, ulovit rybu není lehké a chce to trochu tréninku, ale stojí to za to." Povzbudila jsem ho. radši bez oslovení, protože jsem stále netušila, které z vlčat to je. Až budu někdy mít vlastní vlčata, Iris mě chraň před trojčaty. Ale to bych nejdřív musela mít vlka, samozřejmě.
Usmála jsem se na Navina, odložila svůj úlovek na břeh a přišla k němu blíž. "Nemyslím, že mě by se povedlo nějakou rybu ulovit, ale zkusit to můžu, ne?" zadívala jsem se na tmavé stíny pod hladinou, pak opatrně přišla blíž a vstoupila do studené vody jak tiše to jen šlo, abych je moc nevyplašila. Stačilo chvilku počkat a už mi pomalu ožužlávaly nohy. Nebyly tu moc zvyklé na chlupaté predátory. zaměřila jsem se na jednu, připravila se a pak prudce chňapla, až se okolo mě rozstříkla voda. Můj čenich škrtl o rybí ocas, ale čelisti scvakly naprázdno. Zvedla jsem hlavu nad vodu a oklepala se.

---> Bull meadow

Musela jsem ještě uběhnout pěkný kus cesty, než jsem před sebou konečně zahlédla známý bílomodrý kožich, a druhý, povědomý, nažloutlý. Abych řekla, které z vlčat to bylo, to na tuhle vzdálenost opravdu nešlo. Podle všeho tu ale bylo jen někdo. Přidala jsme do kroku a doufala, že jsou ostatní buď v doupěti, nebo někde poblíž. Snad se jim nic nestalo!
jak jsem se přiblížila, viděla jsem, že Navin strčil hlavu do vody. Pravděpodobně lovil ryby. netvářil se nějak nešťastně nebo tak něco, jak by nejspíš měl, pokud by přišel o dvě vlčata, takže jsem doufala, že je vše v pořádku. Tiše jsem se přiblížila a posadila se pár metrů od nich, se zajícem stále v tlamě. Nebudu ho rušit při lovu, obzvlášť když teď něco učil jedno z vlčat. Moje otázka může chvilku počkat, pár minut na odpovědi stejně nic nezmění, jak jsem věděla, zato může znamenat rozdíl mezi úspěchem a neúspěchem při lovu.

Moje ignorování příliš nezabíralo, vlčice dál pokračovala ve svém blábolení. Potlačila jsme nutkání protočit očima, když se dožadovala pochvaly. Přesto se mi nepodařilo zabránit rychlému pohledu, když mé oči po její poznámce tak nějak samovolně sklouzly na její srst. měla zajímavé zbarvení, ale že bych ho musela chválit? To zrovna ne. Bojovnice? Chováš se jako malé, ufňukané vlče. pomyslela jsem si. Pak konečně odešla. Skvělé. Po vyrušení jsem se konečně mohla pustit zpět do stopování.
Šťestí se na mě tentokrát usmálo víc a já našla další stopu, kterou jsem mohla sledovat. byla čerstvější, než ta předchozí a když jsem ji sledovala, opravdu vedla ke šťavnaté svačince. Byl to mladý zajíc. Letošní, sotva pár měsíců starý. seděl uprostřed louky a poklidně si čistil kožíšek. Ani jsem se nemusela moc snažit, abych ho ulovila. Až když už mi chyběl jediný skok, aby se mé tesáky zakously do jeho krku, všiml si, co se na něj řítí. Na okamžik ztuhl, pak se pokusil dát na útěk, ale příliš pozdě. S kořistí v tlamě jsem vyrazila zpět na území. V půli cesty jsem ale zachytila Navinův čerstvý pach a rozhodla se vydat místo toho po něm.

---> Wolf lake

prosím k Barnatt Pisálka 400
Dále odznak Elemenet - 11 tlapiček ve vzduchu
Dvojročka prosím změnit na Tříročka

Nyctea:
Roček -> Dvojroček

Deimos:
Roček

děkuji :)

přidáno

Když jsem zaslechla cizí hlas, zvedla jsme hlavu od země. A nebo taky ne, samozřejmě, že můžu ještě narazit na vlčici, která se mi hodlá posmívat. "Ahoj. ne, ale právě mi nějaký dravec vyfoukl kořist. To celkem dokáže zkazit náladu." Odpověděla jsem naprosto normálním tónem a dál už ji ignorovala. nenechám si nějakou protivkou zkazit den. Třeba se zase sebere a odejde, když neuvidí žádnou reakci. Znala jsem tenhle typ vlků. Rádi provokovali a vytahovali se. lepší se s nimi vůbec nezabývat a nerozčilovat se kvůli nim, protože přesně o to jim jde. jen ať se vzteká. neznala jsem ji, její slova pro mě tedy neměla žádnou váhu. Obešla jsem ji a pokračovala v hledání stop. Do večera ještě zbývalo dost času. Když se mi podaří něco brzy ulovit, stihnu se vrátit ještě před setměním. Jestlipak byl Navin a vlčata v doupěti, nebo zase někam vyrazili?

---> území Zlaté smečky (přes Zlatý les)

S čenichem nízko u země jsem vběhla do vysoké trávy. tady snad najdu něco menšího k zakousnutí. Králíci i bažanti mají oblasti s vysokou trávou a hodně úkryty rádi, ne? Konečně se mi podařilo najít nějakou stopu, která vypadala docela nově. Klikatila se, zahýbala, křížila se, a po chvilce sledování se mi ji podařilo opět ztratit. Kudy to vedla? běžela jsem tudy, pak tudy, sem... á, tady byla. Opět jsem po ní vyrazila, tentokrát pomaleji a opatrněji a pak... co to? Najednou končila. V okolí jsem ale cítila stopy slabého pachu jiného zvířete, značně opeřenějšího. Tohohle zajíce už neulovím, někdo mě předběhl. Zatracená smůla, odfrkla jsem a vyrazila hledat jinou. Už jsem měla i lepší lovecké dny, ale třeba se na mě ještě usměje štěstí. Vrátit se s prázdnou by bylo potupné.

Území Zlaté smečky možné nebylo zrovna nejmenší, přesto jsem ale došla k závěru, že abych našla nějakou pořádnou kořist, budu muset vyrazit někam dál. V tom snad problém nebyl. Doufala jsem v nějakého bažanta, ti byli moji oblíbení, ale i zajíc nebo králík by stačil. Cokoli masitého, co bych mohla sežrat, případně donést smečce. Jídlo se hodilo vždycky. Vyrazila jsem směrem od doupěte pryč do lesa a snažila se najít nějakou stopu. V zimě se stopy hledaly snáz, teď jsem musela spoléhat jen na svůj čich, zrak moc nepomáhal. Les brzy končil a přede mnou se rozkládala obrovská planina. nepřipadalo mi, že běžím tak dlouho, že bychom se s Navinem zatoulali dál, než jsem předpokládala? na tohle vážně nemám moc odhad.

---> Bull meadow (přes Zlatý les)

Zkusím to taky, protože proč ne a taky protože tu přece musí být někdo, kdo další charakter nedostane :D
Takže, dva roky tu už jsem, posty na prvních dvou charakterech splňuju s přehledem (akorát už netuším, kolik z nich je opravdu herních., minimálně na Nyctee to bude většina, protože administrativní věci řeším přes Barn, ale ta zas přesahuje minimum 300 o víc než sto postů). Co se týče třetího a čtvrtého charakteru, tam už je to trochu horší. Musela bych Scara považovat za třetí charakter a Deimose za čtvrtý, abych se minimu přiblížila víc. Scar má momentálně přesně 50 postů, ale Deimos slabších 21 (ovšem na obou pracuju a doufám, že budu v budoucnu mít i čas hrát aktivněji).
Další charakter by byla sestra od Angela, Shine, na kterou už si dělám zálusk delší dobu. Co se jejího charakteru týče, na tom bych musela trochu zapracovat, aby nebyla podobná nějakému z mých současných vlků, ale to by asi problém nebyl.
A teď tedy k poslednímu problému, a to důvodu proč bych měla další postavu získat. S mojí aktivitou, hlavně tou herní, to není zrovna valné. Ne vždycky mám čas nebo náladu něco sepisovat, hlavně proto, že než abych napsala krátký post, který za moc nestojí a postrádá kvalitu, radši nepíšu vůbec. Moje aktivita je tedy spíš stylem málo, zato vytrvale. jestli si tedy postavu zasloužím, to už nechám na ostatních adminech. Pokud ne, tak to prostě zkusím příště, protože odsud jen tak odcházet nehodlám :)

Scar - 1
Nyctea - 1

Prosím ke Scarovi :)

nemyslím si, že by přesunutí nějak pomohlo. Stránky jako takové zastaralé nejsou, ani není potřeba nějaké velké mazání, které by se dalo odbít přesunutím, takže v tom nevidím smysl. Mimo to by s tím bylo dost práce a nepřekvapilo by mě, kdybychom tím ztratili i několik hráčů.
jasně, věřím, že něčem by to mohlo i pomoct, alespoň ze začátku, protože přesunutí není to samé jako předělání současných stránek. taky uznávám, že aktivita tu poslední dobou pokulhává, ale tohle mi nepřijde jako dobrý způsob, jak ji nakopnout (ačkoli nevím o žádném jiném, který by mohl pomoct. Beru to samozřejmě ze svého pohledu, kdy neaktivitu nemají na svědomí stránky, jako spíš osobní život a hlavně škola.)
jednoduše řečeno, nepřijde mi, že by byla pozitiva srovnatelná s problémy, které by přesun přinesl.

"Nemyslím, vím. Viděla jsme tě." Trvala jsem si na svém. Pka jsem si hraně povzdechla a věnovala mu zamilovaný pohled. "Ale divíš se mi? Co bych byla za vlčici, kdybych to alespoň nezkusila." Páni, jak tohle můžou některé vlčice říkat a myslet naprosto vážně? To asi nikdy nepochopím. Kdybych to myslela vážně, tak bych to nikdy nepřiznala nahlas, ale... možná na tom něco pravdy bylo. Pokud bych tedy byla vlčice, co balí vlky na potkání, což jsem samozřejmě nebyla. "Co já vím?"
"Přijde na to, kolik mi hodláš platit?" Měla jsem paměť docela dobrou, ale tak dobrou zase ne, abych si všechno pamatovala do úplných detailů. "Je snadné si na ně zvyknout, když jsou tak roztomilí. Vždyť se mě pokusily samou láskou sežrat, jeden je pak nemůže nemilovat." Opravdu byla fajn a to na vlčata obvykle moc nejsem. Sotva ležel ve sněhu, pohodlně jsem se uvelebila na jeho hřbetě a spokojená sama se sebou se usmála. "Asi máš pravdu... ale tak si říkám, na to že jsme šli na lov, jsme toho moc neulovili..." Vlčata byla fajn, neměla jsem důvod nejít taky, ale možná by nebylo od věci se poohlédnout po nějaké té kořisti. Slezla jsem z něj. "Netuším, ze začátku jsem je od sebe nedokázala odlišit, takže na to ti nemůžu odpovědět. Ale co kdyby ses za nimi vrátil a já se zatím pokusím něco ulovit? Athai měla pravdu, bude potřeba dost jídla, aby se uživila celá smečka."

Takže:
Barnatt: 13 KŠM
Nyctea: 5 % rychlost, 6 % obratnost
Scar: Za hlasování 13 KŠM + 13 KŠM za hlasy

Moc děkujua gratuluju výhercům :)

přidáno

Já mám ještě jednu připomínku ke vzhledu. vyškrtla jsi ho, ale nemůžeš nemít žádný vzhled. Máš ho tedy domluvený se Shay?